Kuriózní Pařížský trh

Ruský impresionista v Galerii Pictura

Jedním z prvních mimořádných děl v podzimních aukcích bude rozměrný pohled na trh v Paříži z roku 1913, který byl dlouho vydáván za dílo Konstantina Korovina. Díky mezinárodnímu expertnímu týmu obraz nyní získal novou přesvědčivou atribuci a dataci.

Georgij Alexandrovič Lapšin: Pařížský trh za slunečního dne, 1913

Georgij Alexandrovič Lapšin: Pařížský trh za slunečního dne, 1913,
olej na plátně, 142,5 x 187,5 cm,
vyvolávací cena: 1 600 000 Kč (+22% provize), Galerie Pictura 13. 10. 2021

Reprezentativní velkoformátový olej na plátně s výjevem z rušné pařížské ulice nesl v levém dolním rohu signaturu v azbuce K. Korovin 905 (К. Коровинъ 905), jež odkazovala na předního ruského impresionistu, scénografa, literáta a kulturního činovníka Konstantina Alexejeviče Korovina (1861 Moskva – 1939 Paříž). Jako významný frankofil již od konce osmdesátých let utužoval umělecké vazby mezi oběma metropolemi, angažoval se jako kurátor výtvarné sekce ruského pavilonu na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 a v epicentru evropského uměleckého života se i natrvalo, v roce 1924, usadil.

Nicméně malířským projevem či projasněnou atmosférou scény se toto dílo výrazně liší od Korovinových typických pařížských obrazů, známých z muzejních a soukromých sbírek. 

Jak je to tedy doopravdy?

Klíčové vodítko pro další pátrání přinesl rozbor signovaného místa na obraze, jenž odhalil, že Korovinův údajný podpis je neautentický, druhotně doplněný několik centimetrů nad originální signaturou a datací původního autora, které byly z vrchní vrstvy malby mechanicky odstraněny. Nikoli však beze zbytku, stopy pravosti na plátně částečně zůstaly, takže dílu mohla být navrácena jeho opravdová identita.
 

Katalog 3. výstavy spolku Volná tvorba, Moskva, 1913

Katalog 3. výstavy spolku Volná tvorba, Moskva, 1913, strana 8,
Katalogové číslo 96: G. A. Lapšin, Pařížský trh za slunečního dne

Skutečným autorem obrazu s původním názvem Pařížský trh za slunečního dne je ruský výtvarník Georgij Alexandrovič Lapšin (1885 Moskva – 1950 Paříž) a malba pochází z roku 1913. Poprvé se rozměrný Pařížský trh představil moskevskému publiku na třetí výstavě spolku Volné tvorby (Svobodnoe tvorčestvo, 1913), pod katalogovým číslem 96, společně se sedmi dalšími studiemi z pařížského pobytu. Že obraz vzbudil všeobecnou pozornost dokazuje i dobová černobílá reprodukce ve známé ruské kulturní revue Slunce Ruska (СолнцеРоссии) z téhož roku, na níž je zachycena ještě originální signatura autora.

Georgij Lapšin (později Georges Lapchine) prošel v rodném městě Stroganovskou umělecko-průmyslovou školou a mezi léty 1906 až 1914 zajížděl téměř každoročně do Francie na inspirativní cesty a za studiem v soukromých akademiích figuralisty Fernanda Cormona a postbarbizonisty Leona Lhermitta. Do Moskvy se pak vracel s nově nabytými zkušenostmi a aktuálními zážitky, jež vtěloval do svých kulturních aktivit: v roce 1911 spoluzaložil výtvarný spolek Volná tvorba, v roce 1913 inicioval vznik malířského ateliéru.
 

Časopis Slunce Ruska, 1913 Černobílá reprodukce obrazu Pařížský trh za slunečního dne, původní signatura a datace

Časopis Slunce Ruska, 1913, černobílá reprodukce obrazu s původní signaturou a datací

Dějinné události 1. světové války jej povolaly do řad ruské armády a v roce 1916 bojoval na rumunské frontě, kde padl do zajetí, a přes Německo a Itálii doputoval zpět do Ruska, toho času však již revolučního. V roce 1922 se rozhodl pro emigraci a po dvouletém putování po Evropě se natrvalo usadil v Paříži. Stejně jako ostatní z početné skupiny uměleckých residentů využíval Georgij Lapšin vazeb uvnitř ruské diaspory, pro "své" publikum maloval květinová zátiší, pařížská zákoutí, maríny jižní Francie a severní Itálie, zimní krajiny ruského venkova. Jako talentovaný operní pěvec-tenor se angažoval v hudebních podnicích a představeních Ruské opery v Paříži, jako scénograf pracoval na výpravě a kostýmech v divadelních produkcích i za hranicemi Francie.

Lapšinův postimpresionistický malířský styl vyhovoval konzervativnějšímu vkusu klientů z jeho staré i nové domoviny: prezentoval se na Salonech nezávislých (1925–40) a v rámci Společnosti francouzských umělců (od 1931), čile obesílal výstavy a dobročinné loterie v Rusku. Jeho obrazy se tak v relativně hojném počtu dostaly mezi západo- i východoevropské kulturní kruhy, z čehož těží nabídka Lapšinovy tvorby na uměleckém trhu posledních desetiletí. Georgij Lapšin je pohřben v Sainte Geneviève des Bois u Paříže na dnes již nefunkčním hřbitově pro pravoslavné věřící, společně s dalšími osobnostmi ruské exilové komunity – včetně malířského kolegy Konstantina Korovina.
 

Georgij Alexandrovič Lapšin: Květinový trh na náměstí La Madeleine © public domain

Georgij Alexandrovič Lapšin: Květinový trh na náměstí La Madeleine

Konkrétnější představu o tom, jaké okolnosti vedly k záměrné(?) manipulaci se signaturami Lapšina a Korovina na obraze Pařížský trh za slunečního odpoledne, ať už ze strany dobových galeristů či historických majitelů díla, jistě přinesou detailnější umělecko-historická a restaurátorská bádání. Jedním z klíčových faktorů by mohl být jak tehdejší, tak aktuální kontext života a díla obou malířů: o generaci starší Konstantin Korovin si vydobyl status nejvlivnějšího ruského impresionisty, hlavního scénografa moskevských carských divadel (včetně Bolšovo teatra), naopak v pařížském azylu se mu tolik nedařilo, po zdravotních problémech, ústících ve ztrátu zraku, přestal tvořit definitivně a na sklonku života psal memoáry.

Georgij Lapšin zareagoval na změnu uměleckého klimatu pružněji a především svými městskými motivy, často květinovými trhy v Nice, Toulonu a hlavně na tradičních místech v Paříži u kostela La Madeleine nebo na náměstí Louise Lépina, dokázal zúročitautorský cit pro barevnost a světelnou atmosféru. Není tedy náhodou, že dosavadní Lapšinovaevropská maxima drží květinová zátiší, shodně z prosincových dražeb 2009 v Londýně, Zátiší s růžemi a chinoiserií za více než 87 tisíc liber u Christieʼs a Zátiší s šeříky za více než 103 tisíce liber v Sothebyʼs.

Charakteristickou scénu z květinového trhu v jasném slunci použili jako hlavní vizuál i na právě skončené monografické přehlídce Lapšinových obrazů v Novosibirském uměleckém muzeu (Georgij Lapšin. Umělec ruské diaspory 1885–1950).

Lze tedy předpokládat, že předexilový Pařížský trh z nabídky Galerie Pictura, dílo nejlepších Lapšinových impresionistických kvalit, by mohlo oslovit nejen české, ale i zahraniční sběratele, jimž se konkrétně v ruském prostředí daří budovat velkorysé soukromé galerijní podniky, jako například Muzeum ruského impresionismu, otevřené v roce 2015 v Moskvě.

 

 

 

 


Související články

Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Auktionshaus im Kinsky, Vídeň 24. 4. 2024

Obrazy rakouského modernisty hýbou světovým trhem téměř dvě dekády. Klimtománie vrcholila v předloňské a loňské sezóně, kdy padaly částky ve vyšších desítkám milionů dolarů a žebříček autorových nejdražších děl se přepisoval hned několikrát. V nastav...

19. dubna 2024
Kupkova mašinistická Danae si troufá na rekord

Kupkova mašinistická Danae si troufá na rekord

Adolf Loos Apartment and Gallery, 21. 4. 2024

Obraz Početí/Danae vytvořený kolem roku 1930 by se mohl stát nejdražším dílem Františka Kupky, který se kdy prodal na tuzemských aukcích. Dražit se začne na 85 milionech korun bez aukční provize. Tu po dohodě s majitelem aukční síň snížila na 10 proc...

11. dubna 2024
Galerijní Eva Kmentová online

Galerijní Eva Kmentová online

Artslimit 24. 3. 2024

Monumentálnější plastiky Evy Kmentové se na trhu téměř nevyskytují. Nyní jde do aukce doposud největší autorčina realizace, práce na zakázku státního podniku z roku 1968.

21. března 2024
Zobrazit všechny

Další články

Korovine Konstantin Alexejevič

Staří mistři a Rusové

Staří mistři a Rusové

16. června 2014

Portrét od Repina

Portrét od Repina

14. listopadu 2013

Top 10 2012

Top 10 2012

30. prosince 2012


<