ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Koupil jsem falzum II

Umělecké dílo a falzum právně

Riziko koupě padělku (falza) je pochopitelně strašákem každého sběratele. Tím spíš, když na současném tuzemském trhu při pořizování uměleckých děl téměř vždy hrozí nebezpečí, že místo pravého díla získá kupující falzum, a to často velmi zdařilé. Jak falzum definuje náš právní řád?

Koupil jsem falzum I - falzum terminologicky a technicky.

Padělek nabízený organizovanou skupinou osob jako originál, zabavený Policií ČR ve známé kauze vloni v červnu / foto archiv Policie ČRPadělek nabízený organizovanou skupinou osob jako originál, zabavený Policií ČR ve známé kauze vloni v červnu / foto archiv Policie ČR

 

Český právní řád pojmy „umělecké dílo“, „falzifikát“ anebo „padělek“ legálně nezná, ačkoliv se ve svém přirozeném významu v různých obměnách (výtvarné dílo, dílo výtvarného umění, předmět kulturní hodnoty, umělecké dílo) používají v řadě právních předpisů – např. v autorském zákoně, zákoně o státní památkové péči, zákoně na ochranu spotřebitele (zde jde však spíše o padělek výrobku anebo zboží chráněného ochrannou známkou), zákoně o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, v trestním zákoníku apod. Právě posledně zmiňovaný předpis je svým vymezením padělání a napodobení díla výtvarného umění obecnému chápání padělání a padělku asi nejblíže a tuto činnost (je-li úmyslná) vcelku přísně trestá. Dle § 271 odst. 1 trestního zákoníku „Kdo padělá výtvarné autorské dílo nebo napodobí výtvarný projev jiného autora v úmyslu, aby nové dílo bylo považováno za původní dílo takového autora, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“

Dle autorského zákona je umělecké dílo – v případě obrazu originální vizuální znázornění motivu na vhodném podkladu (plátně anebo desce) – řazeno mezi díla autorská (§ 2), ke kterému jeho autorovi náleží výlučná práva osobnostní a majetková (§ 11 a násl., např. právo na osobování si autorství a jeho uvedení, právo na odměnu za užití díla atd.). V případě nežijícího autora výkon některých těchto práv náleží dědicům autora. Falzifikát uměleckého díla je z pohledu autorského zákona porušením výlučných práv umělce, neboť jde buď o neoprávněnou rozmnoženinu (v případě věrné kopie) anebo zásahem do práv osobnostní povahy (v případě stylové nápodoby anebo falsignace, kdy je cizí dílo neoprávněně připisováno jinému umělci). Praktická použitelnost tohoto právního předpisu je však v případě obchodu s uměním (především starším) podstatně limitována a má povahu sekundární, neboť autorský zákon v praxi chrání pouze díla autorů žijících anebo těch nežijících, od jejichž smrti neuplynulo více než 70 let.

Zákon o státní památkové péči ukládá práva a povinnosti vlastníkům těch uměleckých děl, která byla prohlášena kulturní památkou (z těchto zmiňme především povinnost o chráněné dílo náležitě pečovat, zajistit jeho ochranu před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením a povinnost nabídnout příslušné dílo při každém prodeji nejdříve státu). Ačkoliv u běžné, tržně dostupné provenience není památkově chráněných obrazů mnoho, nelze takový případ vyloučit (v nedávné minulosti se dostalo zasloužené pozornosti případu Kupkova Tvaru modré). Tento zákon problematiku falzifikátů rovněž výslovně neupravuje. Pochopitelně i státem chráněné umělecké dílo může být ve skutečnosti falzifikát (nejspíše starší a velmi kvalitní), avšak vzhledem k povinnosti evidovat památkově chráněné dílo ve zvláštní evidenci přestavuje tato ochrana jistou formální záruku originality obrazu.

Padělek nabízený organizovanou skupinou osob jako originál, zabavený Policií ČR ve známé kauze vloni v červnu / foto archiv Policie ČRPadělek nabízený organizovanou skupinou osob jako originál, zabavený Policií ČR ve známé kauze vloni v červnu / foto archiv Policie ČR

 

Pro přeshraniční obchod s uměním nejpodstatnější omezení obsahuje zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, který zapovídá vývoz uměleckých předmětů starších 50 let a hodnotnějších 30 000 Kč (v případě maleb), resp. 10 000 (v případě grafik a jiných drobnějších děl). Ani tento právní předpis však problematiku falzifikátů neřeší.

Pro právní posouzení toho, co je falzum, tedy musíme nahlédnout do právních předpisů obecných, tj. především do občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění; dále jen „NOZ“) a do trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Falzifikát je – podobně jako originální obraz – ve smyslu § 496 a násl. NOZ věcí hmotnou, movitou, nezastupitelnou a nezuživatelnou. Může být předmětem obdobných právních vztahů jako originální umělecké dílo, a to především darování, dědění a koupě – v praxi může být obchodováno stejně jako originální obraz. Jeho podstatnou vlastností (právní vadou) především z pohledu trestního práva je ale to, že bylo zhotoveno jako záměrná nápodoba jiného uměleckého díla, tj. předmět, který má vyvolat dojem, že je dílem původním.

Právní úprava koupě uměleckého díla jakožto obecné věci je obsažena v § 2079 a násl. NOZ. Zákon rovněž v § 2095 a násl. vymezuje vady prodávaného uměleckého díla a práva kupujícího z těchto vad. Podstatnou právní vadou falzifikátu je jeho „nepravost“ (jak konstatoval- i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí 28 Cdo 3248/2012) , tzn. obraz je vydáván za autorské dílo někoho, kdo jeho původcem není. Dle práva jde tedy o plnění jiné věci, než bylo v kupní smlouvě ujednáno. Jelikož autorství je (vedle fyzických rozměrů, doby vzniku a dalších vedlejších aspektů) podstatným faktorem tvořícím hodnotu (a cenu) obchodované věci a kupující by velmi pravděpodobně umělecké dílo v případě, že by věděl o jeho nepravosti, vůbec neměl zájem koupit, je výše popsaný rozpor vadou podstatnou. Prodávající je přitom povinen dle § 2084 NOZ kupujícího upozornit na všechny vady (tj. nejen právní, ale i faktické), o nichž ví. Jinak řečeno, pakliže taková vada nebyla při jednání o kupní smlouvě mezi stranami sdělena (tzn. pokud kupující nekoupil falzum vědomě), může se kupující této vady dovolávat.

Kupující falza má dle § 2106 NOZ nárok na odstranění vady dodáním nové věci bez vady (tj. pravého obrazu), na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Jelikož první možnost je sama o sobě obtížně realizovatelná a případné snížení kupní ceny budou volit pouze kupující se zvláštním vztahem k pořízenému dílu, bude nejčastěji přicházet do úvahy odstoupení od smlouvy a vrácení si plnění stranami. Pakliže kupující oznámí vadu obrazu včas (tj. bez prodlení poté, co se o vadě dozvěděl), má možnost si způsob reparace zvolit. Pakliže kupující vadu řádně neoznámí, má nárok na pouze na přiměřenou slevu a současně ztrácí možnost od kupní smlouvy odstoupit. Proto se nevyplatí oznámení vady odkládat.

Vedle nároku z kupní smlouvy lze v případě prodeje falza uplatnit i nárok z takzvaného neúměrného zkrácení (jde o nový právní institut, přejatý z rakouského práva a upravený v § 1793 NOZ). Nárok z neúměrného zkrácení, které je tvořeno rozdílem mezi kupní cenou a skutečnou hodnotou padělku, lze uplatnit do jednoho roku od uzavření kupní smlouvy tehdy, kdy prodávající věděl nebo musel vědět (např. vzhledem ke své odbornosti, zkušenosti anebo poměrům obchodu), že prodává falzum. V takovém případě může kupující požadovat zrušení smlouvy od samého počátku a navrácení do původního stavu (vrácení obrazu i peněz). Pokud není restituce původního stavu možná (např. obraz byl mezitím ztracen anebo dále převeden), je možné požadovat vydání náhrady (přeplatku) v penězích.

Jestliže však pojme kupující podezření, že prodávající věděl o tom, že prodává falzum (např. předloží listiny nepravdivě prokazující provenienci, snaží se nepravost obrazu zastřít, anebo dokonce je pravděpodobným padělatelem obrazu anebo listin prokazujících jeho pravost), může kromě občanskoprávních nároků zvážit i podání podnětu pro podezření ze spáchání trestného činu (buď přímo padělání anebo podvodu).

V podrobnostech se náležitostem a úskalím koupě uměleckého díla dle NOZ a případných nároků z něj budeme věnovat i v některém z nadcházejících článků.

Seriál o právních aspektech sběratelství a obchodu s uměním pro ART+ připravuje kancelář Becker & Poliakoff. Příště, v poslední části seriálu o falzech, se dozvíte, jak prakticky postupovat při nákupu uměleckých děl. Odkazy na použitou literaturu a zdroje k dispozici v redakci.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...