Nejúspěšnější česká umělkyně ve světě?

Deset let objevování Běly Kolářové

Běla Kolářová, od jejíhož úmrtí v dubnu uplynulo sedm let, dnes aspiruje na titul mezinárodně nejrenomovanější české umělkyně. Příkladem za všechny budiž aktuální výstava Making Space: Ženy umělkyně a poválečná abstrakce v MoMA v New Yorku. Mezi padesátkou vystavujících jsou jen tři autorky z někdejšího východního bloku: Polky Magdalena Abakanowicz a Alina Szapocznikowa a Běla Kolářová.

Běla Kolářová: Pět krát čtyři


Běla Kolářová: Pět krát čtyři, 1967
asambláž, kancelářské svorky, 143 x 100,5 cm,
cena: 1 600 000 Kč (privátní prodej), Krobath Gallery Vídeň,
nyní Museum of Modern Art, New York

Cestu do světa tehdy čtyřiaosmdesátileté umělkyni otevřela účast na Documentě 12 před deseti lety. Hned v následujícím roce zprostředkovala vídeňská galerie Krobath, která zastupuje i Jiřího Kovandu a Dominika Langa, prodej jedné z Kolářové asambláží z kancelářských svorek do londýnské Tate Modern. O čtyři roky později tatáž galerie prodala několik umělkyniných děl do MoMA. Svou expozici na veletrhu Art Basel pojala jako monografickou přehlídku díla manželů Kolářových a hned během preview si zástupci muzea rezervovali rozměrnou asambláž Pětkrát čtyři, která byla nabízena v přepočtu za 1,6 milionu korun (více zde). Právě toto dílo nyní na výstavě Making Space budí značnou pozornost. Jeho reprodukce doprovází recenzi výstavy v časopise Artforum a autorka textu vyzdvihuje "přísnou a nečekanou krásu" tohoto díla.
 

Běla Kolářová: Katedrála

Běla Kolářová: Katedrála I., 1969,
asambláž, kancelářské svorky,
karton, 85 x 60 cm,
cena: 560 000 Kč,
Sothebyʼs Londýn 7. 6. 2016


Zatím největší Kolářové samostatná zahraniční výstava se uskutečnila začátkem roku 2013 v londýnské výstavní síni Raven Row. Spolukurátorka výstavy Alice Motard své první setkání s dílem Běly Kolářové popisuje následovně: "Jako mnoho návštěvníků výstav jsem její tvorbu poprvé viděla na Documenta 12 v roce 2007 (…) Nejzajímavější, jak z hlediska formy, tak konceptu, pro mě byly práce ze série Nádobí, geometrické sestavy malých, triviálních předmětů – skleněných krystalů, perliček, víček od zubní pasty, rybářských mušek – nalepené na skleněné desky nebo zrcadla narovnané do plastového sušáku na nádobí. Jejich kombinatorní logika mě připomínaal Sola LeWitta v tom smyslu, že jednotlivé skleněné tabule, které současně evokují sklíčka do mikroskopu i sušící se nádobí, byly zaměnitelné a jejich počet variabilní. Přišlo mi to zároveň osvěžující – patrně kvůli hravému kaleidoskopickému efektu – a hluboké. Jako kdyby obsah šicí soupravy – řekněme ženský úděl – byl podroben vědeckému zkoumání. I když to odkazovalo k evropskému neokonstruktivismu a op artu, nepodobalo se to ničemu, co jsem znala."
 

Běla Kolářová: The seven sense (Seven Seven), 1967


Běla Kolářová: The seven sense
(Seven Seven), 1967,
asambláž, jehly, reprodukce,
karton, 32 x 22,5 cm,
cena: 370 000 Kč,
Sothebyʼs Londýn 7. 6. 2016


Institucionální docenění Kolářové tvorby v Česku jejím zahraničním úspěchům jen těsně předcházelo. Její dvě největší výstavy se uskutečnily na začátku a na konci roku 2006 v pražské Národní galerii a v Muzeu umění Olomouc. Důležitá byla hlavně olomoucká výstava, která čítala více než 250 exponátů. Její autorkou byla Marie Klimešová, která s umělkyní spolupracovala již od roku 2002 a dodnes se pomáhá starat o její pozůstalost. "Vzhledem k tomu, že to dílo není nijak velké, bylo potřeba uchránit ho pro důležité sbírky. Už za jejího života jsem deklarovala, že by neměla prodávat do soukromých sbírek, které vždy chtějí nějaké úlevy, protože na rozdíl od velmi produktivního Koláře se u Běly jedná o nepočetné unikáty. V tomto smyslu jsem také jednala se zahraničními galeristy, kteří se začali vynořovat po Documentě 12 v roce 2007. (…) Impuls pro to, aby se kurátoři dvanácté Documenty, Ruth Noack a Roger Buergel, zajímali o Bělu Kolářovou, vzešel od kurátora Vítka Havránka, který je poslal za mnou. Já jsem jim ale v té době v Praze nemohla už nic ukázat, protože všechna díla byla v Olomouci, kde se fotografovala a paspartovala k Bělině retrospektivě. Řekla jsem jim, že výstava bude na podzim, a aby přijeli do Olomouce, že to z Vídně nemají daleko. A oni skutečně přijeli a díla na místě vybrali," vzpomínala Klimešová v roce 2014 v časopise A2.

O úspěších Běly Kolářové na aukcích více zde.


 


Související články

Důvěra v internetové aukce roste

Důvěra v internetové aukce roste

Online aukce v roce 2023

Dvacetkrát se sběratelé loni dostali přes milion korun na online aukcích, které dlouhodobě sleduje server Artplus. Celkem na nich utratili 157 milionů korun. Nejprodávanějším umělcem se podle obratu stal Václav Radimský. U sběratelů zabodovala i Jitk...

7. března 2024
Investiční fondy loni utratily za umělecká díla desítky milionů

Investiční fondy loni utratily za umělecká díla desítky milionů

Umění jako investiční aktivum

Ceny kvalitního umění pokračovaly i loni v růstu. V posledních deseti letech dokázaly porazit i inflaci. Investiční fondy, které zhodnocují peníze investorů nákupem a prodejem umění, díky loňským prodejům dosáhly u některých děl zhodnocení v desítkác...

29. února 2024
Dvacet let s Kupkou: z 5 až přes 200 milionů

Dvacet let s Kupkou: z 5 až přes 200 milionů

Top 10 Františka Kupky

V loňském roce uplynulo dvacet let od chvíle, kdy byly na českých aukcích poprvé draženy obrazy Františka Kupky. Nebyl to ale tehdy zrovna zářný úspěch. Obraz Ocel pije se s cenou 5,2 milionu korun sice stal nejdražším dílem roku 2003, původní očekáv...

23. ledna 2024
Zobrazit všechny

Další články


<