Hlavním jednotícím tématem našeho seriálu zahájeného čtenářsky atraktivním tématem falz je obchod s uměleckými a historicky cennými předměty (např. obraz, grafika, socha anebo instalace; v tomto seriálu se zabýváme především uměleckými díly výtvarného umění, která tvoří prakticky veškeré běžně obchodované a obchodovatelné umění, a dále antikvitami, pro které platí závěry našich článků obdobně). Tyto objekty jsou předmětem směny již od prehistorických dob, kdy lidská ruka vytvořila první věc nikoliv určenou k přímé, okamžité a nezbytné potřebě, nýbrž za zbytným účelem kultovním a posléze náboženským, obchodním, uchování hodnoty anebo čistě estetickým.

V průběhu lidských dějin se rozvinula čilá praxe profesionálního obchodu s věcmi umělecké anebo historické hodnoty, zprvu přístupná pouze zámožné nobilitě, v posledním století s pronikáním umění do veřejné sféry i všeobecné veřejnosti. S rostoucím trhem a zájmem o tyto předměty se z uměleckých předmětů staly i předměty investičního a spekulačního charakteru a uchování nemalých hodnot. Spolu s tím pochopitelně vzrostla i složitost právních vztahů, kterými je dnes realizován obchod s uměním.

V tomto článku se zaměříme na problematiku prodeje uměleckého díla v osobním prodeji – přímo od umělce, jeho zástupce (agenta, prostředníka) anebo od galeristy, a to optikou nového občanského zákoníku. Na článek v budoucnu navážeme pokračováním týkajícím se prodeje on-line a prostřednictvím aukcí.

Specifika koupě uměleckého díla v osobním prodeji
Kupní smlouva je považována za nejběžnější druh civilního závazkového vztahu – jde o dvoustranný právní úkon, v němž se na základě vzájemné dohody o podmínkách obchodu jeden účastník (prodávající) zavazuje převést na druhého vlastnictví k předmětu koupě a tento (kupující) se zavazuje zaplatit za to kupní cenu.

Odhlédneme-li od dynamicky rostoucího aukčního a on-line prodeje, jimiž se budeme zabývat v některém z příštích článků, můžeme se v každodenní praxi obchodu s uměním setkat především s prodejem v galeriích, přímo od autora (resp. jeho dědiců) anebo skrze prostředníka zastupujícího autora.

Koupě přímo od autora
Koupě přímo od autora uměleckého díla je z pohledu čistě právního nejjednodušší a současně nejjistější formou nabytí originálu anebo autorizované reprodukce předmětu obchodu.
Nejdůležitější výhodou této formy pořízení uměleckého díla (v daném případě nelze pochopitelně hovořit o předmětech historické hodnoty) je, že kupující uzavírá smlouvu přímo s tvůrcem díla, který jednak ručí za jeho originalitu, jednak stanoví jeho cenu a zpravidla dohodou s kupujícím si vymiňuje i další podmínky uzavření obchodu (např. podmínky umístění, vystavování a zpřístupňování veřejnosti, dalšího prodeje, vypůjčení na výstavu apod.). Tyto podmínky mívají charakter licenčního ujednání, a tak lze v tomto konkrétním případě hovořit buď o smlouvě kupní (v čisté podobě) anebo o smlouvě smíšené (kupní a licenční).

Vzhledem k výše popsanému postavení smluvních stran nebývá v daném případě obvyklé, že by se uzavírala písemná smlouva (smlouva nabývá platnosti a účinnosti předáním díla a jeho zaplacením). Jak si však vyložíme dále, i v těchto případech se vyplatí nějakou formu písemného záznamu vypracovat. Může to být např. doklad (certifikát) o pravosti díla, který obsahuje vyobrazení díla, jeho popis (zpravidla fyzických rozměrů, podkladového materiálu a provedení) a podpis autora, který tímto prohlásí dílo za pravé a původní. Doporučuje se, aby si nový majitel díla vedl i dokumentaci jednání, která koupi díla předcházela (např. korespondenci s autorem, fotografie s dílem a autorem pořízená při případné návštěvě ateliéru atd.), a uchovával i katalog, v němž dílo bylo zmíněno či dokonce vyobrazeno.

Výše uvedené dopadá do značné míry i na přímé obchodní vztahy s dědici autora, nejsou-li dále zastoupeni (viz příště).

Seriál o právních aspektech sběratelství a obchodu s uměním pro ART+ připravuje kancelář Becker & Poliakoff. Odkazy na použitou literaturu a zdroje k dispozici v redakci.