Schieleho odpočívající akt

Nově objevená kresba v prodeji

Americké sdělovací prostředky přinesly koncem července zprávu o tom, že v newyorské Galerii St. Etienne došlo k určení dosud neznámé kresby jako autentického díla Egona Schieleho. Do galerie prý ji přinesl sběratel, který umělecké artefakty nakupuje především po bazarech. 

Egon Schiele: Odpočívající nahá dívka, kolem 1918
černá křída na papíře, 19,7 x 41,6 cm
soukromá sbírka, na prodej v Galerii St. Etienne
cenový odhad: 100 000 až 200 000 USD
 
Tentokrát však byl nákup muže, který tají svou identitu, pikantnější o to, že k němu došlo v obchodě, který prodává bazarové a secondhandové zboží pro charitativní účely. Nestalo se tomu však nyní, ale už před delší dobou. Dotyčný kontaktoval Galerii St. Etienne, která se specializuje na rakouské a německé umění expresionismu, poprvé před rokem. Jím poslané fotografie se však galerii nezamlouvaly a požádala ho o zaslání kvalitnějších snímků. To mu trvalo celý rok.
 
Ředitelkou galerie je Jane Kallir, specialistka na Schieleho tvorbu obecně, především však na jeho kresby a akvarely. Když muž do galerie s kresbou přišel, Jane Kallir podle svých slov byla velmi záhy přesvědčena o její pravosti. Když ji pak srovnala s dalšími Schieleho kresbami, zjistila, že mezi ně dokonale zapadá a vysledovala, že umělec stejnou dívku a její matku několikrát kreslil nedlouho před svou smrtí v roce 1918.
 
Vzniklo s nimi dohromady asi 20 kreseb. Dvě z nich, které mohly podle ní dokonce pocházet ze stejného sezení, jsou dnes ve sbírkách Metropolitního muzea v New Yorku a vídeňského Leopold Musea. Část těchto kreseb sloužila jako studie pro litografii Dívka vzniklou ve stejném roce (ve sbírkách ji má například Metropolitní muzeum).  
 
 

Egon Schiele: Dívka, 1918
litografie na papíře, 45,2 × 63 cm bez rámu
(exemplář z Metropolitního muzea v New Yorku)
 
Podle Jane Kallir je situace, kdy někdo přijde do její galerie s originálním dílem, velmi výjimečná. Aby navíc pocházela z podobného nákupu, je zcela ojedinělé. Ročně prý prohlédne stovky prací či jejich fotografií, z nichž valná většina jsou buď falza, napodobeniny nebo méně zdařilé kopie Schieleho děl. Aktuální kresba byla v 60. letech nepříliš kvalitně adjustována a zarámována, proto podle ní nevypadala jako něco příliš cenného a skončila tam, kde ji objevil současný majitel. Datace a signatura byly rovněž druhotně odstraněny. 
 
Jane Kallir je vnučkou rakouského historika umění a galeristy Otto Kallira, který po své emigraci do USA v roce 1939 Galerii St. Etienne založil. Do USA v té době přišlo společně s Židy prchajícími z Evropy i velké množství děl Egona Schieleho. Kallir celý život zasvětil jejich studiu a zasloužil se o to, aby se umělec stal v Americe známým. Jeho vnučka podle svých slov jen pokračovala v rodinné tradici. Jane Kallir je, mimo dalších knih a statí v prestižních katalozích, autorkou kompletního soupisu Schieleho prací, který vyšel v roce 1990, jeho doplněná verze pak o osm let později. Dodnes se zabývá hledáním provenience nacisty zabavených děl.
 
Nově objevenou kresbu je možno až do října letošního roku v Galerii St. Etienne spatřit. Je zde součástí výstavy The Art Dealer as Scholar, která prezentuje díla trojice rakouských výtvarníků: Egona Schieleho, Alfreda Kubina a Käthe Kollwitz (více zde). Galerie cenu kresby odhaduje v rozmezí 100 až 200 tisíc dolarů, což je zcela v souladu s prodeji obdobných umělcových děl na trhu s uměním. 
 
 
Egon Schiele: Domy s pestrým prádlem (Předměstí II), 1914
olej na plátně, 99 x 119 cm 
cena: 24 681 250 GBP (40 030 519 USD)
Sotheby's Londýn 22. 6. 2011
 
Ačkoli Egon Schiele zemřel velmi předčasně, v říjnu 1918, ve svých 28 letech na španělskou chřipku, zanechal za sebou velké množství prací. Jen trhem prošlo podle databáze Artprice více než 1000 kreseb a akvarelů, několik stovek tisků a skoro stovka olejomaleb. Aukční maximum za Schieleho dílo pochází z roku 2011, kdy se v londýnské pobočce Sotheby's prodal olej Domy s pestrým prádlem (Předměstí II) namalovaný v roce 1914. Ze svého majetku ho tehdy rozprodávalo vídeňské Leopold Museum. S cenou dosahující téměř 25 milionů liber (přes 40 milionů dolarů), předčil více než dvojnásobně rekord předešlý. Celkem 24 umělcových maleb už bylo vydraženo za cenu vyšší než milion dolarů.
 
I jeho kresby a kombinované techniky na papíře stoupají do mnohamilionových částek. Nad hranicí milionu dolarů jich bylo prodáno doposud více než osm desítek. Nejdražší, tužka a kvaš na papíře s názvem Milenci (Autoportrét s Wally) z doby kolem roku 1914 vystoupala v roce 2013 rovněž u Sotheby's na bezmála osm milionů liber (více než 12 milionů dolarů). Kreseb tužkou nebo křídou ze závěru umělcova života také byla nabízena spousta a jejich ceny se pohybují v řádu desítek až stovek tisíc dolarů. Letos v květnu se například u Christie's prodala kresba Ležící dívčí akt z roku 1917 za 250 tisíc dolarů včetně aukční provize. 
 
 
Dívčí akt ležící vpravo, v celé figuře, 1917  tužka na papíře, 29,6 x 46,1 cm cena: 250 000 USD Christie's New York 14. 5. 2019

Dívčí akt ležící vpravo, v celé figuře, 1917 
tužka na papíře, 29,6 x 46,1 cm
cena: 250 000 USD
Christie's New York 14. 5. 2019
 
zdroje: CNN, The Art Newspaper, Artnet.com 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Související články

Klimtova slečna Lieserová míří do Hongkongu

Klimtova slečna Lieserová míří do Hongkongu

Auktionshaus im Kinsky, Vídeň, 24. 4. 2024

S napětím vyhlížená dražba Klimtovy Podobizny slečny Lieserové skončila prodejním úspěchem na spodní hranici katalogového odhadu. Kladívkových 30 milionů eur znamená aktuálně sedmé místo v rámci autorova celosvětového žebříčku. Obraz zamíří pravděpod...

25. dubna 2024
Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Auktionshaus im Kinsky, Vídeň 24. 4. 2024

Obrazy rakouského modernisty hýbou světovým trhem téměř dvě dekády. Klimtománie vrcholila v předloňské a loňské sezóně, kdy padaly částky ve vyšších desítkám milionů dolarů a žebříček autorových nejdražších děl se přepisoval hned několikrát. V nastav...

19. dubna 2024
Impresionismus: Od nezájmu a pohrdání k nejdražším obrazům světa

Impresionismus: Od nezájmu a pohrdání k nejdražším obrazům světa

150 let od první výstavy impresionistů

Na den přesně před sto padesáti lety se v Paříži otevřela první výstava impresionistů. Trvala měsíc, skončila komerčním i reputačním nezdarem a pořádající Spolek se ještě týž rok rozpadl. Publiku trvalo dalších deset dvacet let, než se naučilo rozezn...

15. dubna 2024
Zobrazit všechny

Další články


<