Sprangerova malba, podle katalogu pravděpodobně darovaná císaři Rudolfu II. samotným autorem v roce 1576, byla nabízena s odhadní cenou 400 až 600 tisíc liber bez provize, což odpovídalo nejdražším Sprangerovým obrazům doposud prodaným na světovém aukčním trhu. Konečná cena, téměř 3,4 milionů liber (zhruba 98 milionů korun), ale zřejmě zcela předčila očekávání aukční síně, jakkoli šlo v tomto případě o dosti rozměrnou práci. 

Malby Bartholomea Sprangera jsou na světovém trhu obecně nabízeny velmi zřídka. V posledních letech jich bylo celosvětově na prodej pouze několik. Naposledy se dražil olej jemu připsaný, Bacchus, Venuše a Ceres, na podzimní aukci European Arts. Dosáhl na částku 3,1 milionu korun včetně provize. Před dvěma lety taktéž londýnská pobočka Christie’s prodala jeho Venušin triumf za více než 362 tisíc liber (tehdejším přepočtem zhruba 13,5 milionu korun). Dosud nejdražším Sprangerovým dílem do minulého týdne byla drobná malba na mědi Bičování Krista, prodaná v roce 2006 ve Švýcarsku za kladívkovou cenu 900 tisíc švýcarských franků (více než 570 tisíc euro a zhruba 395 tisíc liber). 

Obraz měl být podle aukční síně první větší prací po Sprangerově příchodu na vídeňský dvůr v roce 1575 a před prodejem ho označovala jako nejvýznamnější Sprangerovu malbu v soukromých rukou. Více než 50 let byl však považován za ztracený. Jeho vznik zřejmě popisuje již Karel van Mander, když zmiňuje, že Spranger ve Vídni pracuje na obrazu s námětem "Mercurius in den Raedt der Goden Psyche brengt". To, že by Rudolf II. byl objednavatelem obrazu, však v písemných pramenech doloženo není. Že ale byl součástí Rudolfovy kunstkomory, víme z jejího inventáře z roku 1621, kde figuruje pod číslem 879. 
 

Představovaný obraz má také zajímavou novodobou historii: v roce 1933 byl v Berlíně prodáván v Internationales Kunst und Auktionshaus. V 60. letech prošel sbírkou Wolfganga Gurlitta v Mnichově (prastrýce Cornelia Gurlitta, u něhož byla před několika lety objevena velká sbírka obrazů z větší části patrně pocházejících ze židovských majetků zabavených nacisty), kde byl také v roce 1962 vystavován v rámci expozice s názvem Meister des Manierismus: Gemälde, Handzeichnungen, Druckgraphik. Již v roce 1965 ho ale aukční síň Lempertz prodala do soukromé sbírky a aktuálně byl obraz restituován dědici německého historika umění a sběratele židovského původu Curta Glasera. Obraz byl nabízen s dodatkem, že prodej obrazu je uskutečňován na základě dohody s Glaserovými dědici a vlastnictví díla prodejem skutečně přechází na kupujícího.