ART+, vše o trhu s uměním
Prosinec 2018 1136 

Umění a kýč na Novoměstské radnici

Veletrh Antique 11. - 14. 4. 2019

Jako červená nit se nadcházejícím veletrhem Antique potáhne téma umění a kýče, který zvolila Asociace starožitníků jako motto pro jeho jarní vydání. Na návštěvníky tak bude v jeho prostorách čekat nejedno překvapení.

Veletrh Antique, podzim 2018 (expozice Castle Stracov)

 

Veletrh Antique, podzim 2018 (expozice Castle Stracov) 

K tématu podle slov viceprezidentky Asociace starožitníků Simony Šustkové ji a její kolegy přimělo to, že bývá občas jejich zboží zákazníky označováno za kýč. Proto chtějí vyvolat odbornou i veřejnou diskusi, která by se toho, co kýč je a co není, dotkla. Starožitníci se shodnou na faktu, že vnímání kýče je do jisté míry subjektivní záležitostí a že záleží na tom, s jakou "výbavou" pozorovatel k tomu či kterému předmětu přistupuje. 

Co však všichni dotázaní považují za rozlišovací znamení kýče je absence toho, co je vlastní umění a co z něj umění činí, tedy dokonalého řemeslného a technologického zvládnutí materiálu, jeho kvality a odpovídajícího zpracování. Kýč označují za něco neumělého, napodobujícího, čistě dekorativního nebo líbivě podbízivého. Jeho příkladem mohou podle starožitníků být třeba upomínkové předměty nebo napodobeniny antických soch z keramiky či plastu.

"Možná je pro někoho kýčem rokokové sousoší, ale to je hlavně proto, že je ta doba tak vzdálená a odlišná. Tak se dříve oblékalo, na takový nábytek se sedávalo a ve své době to sousoší bylo určitě něčím moderním a prošlo rukama zkušeného umělce. Podotýkám, že mluvím o starožitném sousoší. Udělá-li asijský výrobce napodobeninu tohoto sousoší z keramiky, trošku více ho nazdobí květinkami a malinko oživí barvy, kýč je na světě," dodává Simona Šustková.
 

Nástolec ve tvaru jahody, sklárna Wilhelm Kralik, Lenora, konec 19. století

Titulním dílem veletrhu je nástolec ve tvaru jahody
vyrobený na přelomu 19. a 20. století ve sklárně
Wilhelm Kralik Sohn v Lenoře 
výška 48 cm, aukční síň Valentinum
 
 

Vnímání hranice kýče se však v čase mění, co bylo dříve za kýč považováno, dnes už takovou nálepku mít nemusí a naopak. Za kýčovitou byla ve své době označována například secese. Podobně je to ale i s recepcí současného umění: "Krásným příkladen byla švýcarská výstava, kde jeden exponát v hodnotě 80 tisíc eur považovala uklízečka za nepořádek, tak jej prostě uklidila. Pro někoho umění, pro druhé hromada odpadu," uvádí s nadsázkou pro ilustraci různého vnímání uměleckých děl Martin Cinolter. To se však zdaleka nestalo poprvé. Podobný osud stihl v minulosti například i díla Josepha Beuyse nebo Damiena Hirsta.

Asociace starožitníků bude na téma veletrhu reagovat humornou formou a ve své expozici se chystá uvést do kontrastu nadčasové starožitné šperky a méně zdařilé kolekce bižuterie tradičních domácích výrobců. V inscenovaném prvorepublikovém vetešnictví pak bude možné v  anketě nazvané Najdi si svůj kýč hlasovat o nejkýčovitější vystavený předmět. Návštěvníci narazí třeba i na předchůdce novodobých zahradních trpaslíků (Antique Alma). 
 

 

Hřebínek do vlasů, návrh Marie Křivánková, 20. léta 20. století 
stříbro, české granáty, želvovina 
(Starožitnosti Michal Jankovský)
 
 
Z výjimečných předmětů, které budou na veletrhu představeny, jmenujme alespoň šperky podle návrhů Marie Křivánkové, například hřebínek do vlasů muzeálních kvalit, který zhotovil pražský klenotník Roman Jankovský. "Je to bohužel jen shoda jmen, žádný příbuzenský svazek nás nespojuje," doplňuje Michal Jankovský, v jehož stánku bude k vidění. 
 
Více o veletrhu zde.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...