Na základě databáze Art+ sestavená desítka výtvarných děl s nejvyšším nárůstem konečné ceny proti vyvolávací ceně si za spodní hranici stanovila vyvolávací cenu 10 tisíc korun (bez provize), která byla oficiálně deklarována organizátory aukcí (například v tištěném nebo on-line katalogu). Pro přehlednost tedy pomíjí případné limitace z preaukce. Do všech uvedených částek je již započítána konkrétní provize.

Do TOP 10 prvního pololetí 2022 promluvil překvapivý úspěch sbírky Alexandra Skalického st., nabízené u brněnského Aukčního domu Zezula v květnu (souhrnně zde), neboť hned první tři místa, plus sedmé, patřilo tomuto dražebníkovi. Ostatních šest se prodalo v Praze od února do poloviny června. Žebříčku navýšení vévodí posun sochy Vladimíra Preclíka na 1 111 procent vyvolávací ceny, pomyslnou desítku uzavírá Suchardův Secesní reliéf s úspěchem na 800 procent vyvolávací ceny.

Více než půlmetrové dřevěné Květině z Čech v typické monochromní barevnosti se podařilo ustanovit pro sochaře, malíře, teoretika a pedagoga Vladimíra Preclíka nové autorské maximum. Poprvé se prodej některé ukázky z jeho multižánrové tvorby přehoupl přes 200 tisíc korun. Na brněnské aukci byl zájem především o trojrozměrné realizace, které všechny začínaly na nižších desetitisících korun. Signovaný a datovaný objekt pochází z roku 1968, kdy se Preclík soustředil na zhmotnění rostlinných fantazií, v nichž i přes neradostnou dobu nechybí hravost a inovativnost.

Méně známý český akademický sochař a medailér František Štorek si prošel i abstraktním obdobím, od roku 1968 až do konce umělecké kariéry se naopak věnoval figurální tvorbě. Formativně i myšlenkově ho zasáhla studijní cesta do Řecka v roce 1966, která jej obohatila o celoživotní inspiraci antickou kulturou, uměním a ikonografií. Bronzový odlitek Odysseus trosečník zosobňuje Štorkovu fantaskní kompozici fragmentů těl a dynamických živlů, odkazujících na příběh z homérovského eposu. Na domácím trhu se od počátku roku objevila jeho díla jen třikrát, v předchozích letech také sporadicky s vyvolávacími cenami kolem 36 tisíc korun (vč. orientační provize). V tomto kontextu se možná 18 tisíc korun za Odyssea z květnové nabídky v Brně ukázalo jako výhodná příležitost. Konečných 180 tisíc korun pak bylo pro Štorkovu autorskou bilanci rekordních.

V těsném závěsu za svým manželem se na třetí příčku v nárůstech dostala malířka, grafička a ilustrátorka, o ročník mladší Štorkova spolužačka z pražské AVU, Jaroslava Pešicová. Z její bohaté, téměř šedesátileté solitérní umělecké práce, jsou nejvyhledávanější závěsné obrazy (loňská výstava v GAVU Cheb), jichž se však oproti grafickému dílu objevuje na volném trhu nepoměrně méně. Komornější rozměry se v posledních letech nabízely průměrně za zhruba třicet tisíc korun, proto bezmála půldruhého metru vysoký olej na sololitu Večer, startující na 42 tisících korunách, musel rozhodně zaujmout. Nového majitele našel za více než devítinásobek, historicky druhý nejdražší prodej Pešicové. Jaký interesantní finanční posun, když svou  transakční historii zahajoval obraz z roku 1980 na 13 750 Kčs, jak dokládá prodejní nálepka ČFVU na zadní straně rámu.

S malířem Janem Zrzavým je motiv přímořské krajiny s loďkami neodmyslitelně spojen již od první cesty do Bretaně v druhé polovině 20. let 20. století. Stejně tak je autorovo dílo stálicí na domácím aukčním trhu, nezřídka s rekordními ambicemi, ať už v malbě, kresbě či grafice. Jen za první pololetí 2022 se v technice kresby představil minimálně osmnáctkrát. Galerie Kodl v květnu dražila pastel Bárky na pobřeží z roku 1953 s poměrně obvyklým minimálním podáním 108 tisíc korun za obdobný formát. Předchozí dva roky ukázaly, že z této částky se lze vypracovat až na přibližně 420 tisíc korun. Ale energie v sále rozhodla jinak a Bárky na pobřeží zakotvily, jako první z námětové řady, těsně nad milionovou hranicí. Čtvrtá vůbec nejdražší položka ze Zrzavého kresebného portfolia se prosadila možná i díky nezvyklému horizontálnímu formátu a  doloženou provenienční historií ze sbírky sochaře Bedřicha Stefana.

Malíře, scénografa a divadelního technika Bohumila Žemličku si spojujeme především s realizacemi v Černém divadle Jiřího Srnce, jednom ze souborů tehdejšího Divadla Na zábradlí. Akční svět výtvarné i performační animace – a imaginace – mu učaroval natolik, že od studentských let na Akademii až do roku 1983, potažmo 2010, s ním procestoval celý svět. Ve volné tvorbě se s oblibou věnoval velkým formátům s ženskými torzy v abstrahované krajině, jako je tomu například i na téměř metrovém plátně Dívka z roku 1972. V posledních pěti letech prošlo doslova pár Žemličkových děl aukcemi s takovým rozptylem vyvolávací cen (zaokrouhleně od 11 do 70 tisíc korun), že bylo zcela na pořadatelích, jak vysoko či nízko Dívku nasadí. Konečných 336 tisíc korun bohatě překonalo sedm let starý autorský rekord.

Dílo Aloise Bílka zaznamenává mezi sběrateli kontinuální vzestup již minimálně po dva roky (medailonek o autorovi zde). V říjnu 2021 padlo jeho dražební maximum (Kompozice z roku 1914 u 1. Art Consulting za 720 tisíc korun), letos v dubnu uspěl obdobný motiv u téže aukční síně za jen o něco nižší částku (Kompozice za 660 tisíc korun). Od ledna do června bylo na volném trhu některé z Bílkových děl uvedeno minimálně osmkrát. V případě Bílkových Švadlen u Galerie Art Praha se však muselo začít zvolna, neboť olej na kartonu sice barevností a výrazovými prostředky souzněl s abstraktními Kompozicemi za desítky až stovky tisíc korun, ale nebyl ani signován, ani datován a technickým zpracováním naznačoval spíše být figurální studií k budoucí definitivě. Výsledná matematika s více něž devítinásobným nárůstem jistě potěšila všechny Bílkovy obdivovatele.

Téměř sedmdesát let trvající tvůrčí vlny zanesly výtvarníka, designéra a čelního hybatele uměleckého spolkového života v Československu Josefa Lieslera k malbě, ilustraci, kresbě i teoretizování. Společným prvkem jeho uměleckého názoru byla inspirace surrealismem, jím samotným definovaná jako „fantaskní realita“. Z pozice profesora kreslení na ČVUT se mohl ve svých dílech spolehnout na pevnou a nosnou linii, pro rozvoj osobitého stylu přidal jasnou barevnost a bohatost tvarů. Středně velký olej na překližce ze sbírky Alexandra Skalického se nabízel za poměrně dostupných 30 tisíc korun, třebaže rané V kostele (1944) či naopak pozdní Příliš často a zbytečně… (1998) letos zahajovaly na necelých 170 tisících. Ve finále se Lieslerovo O čem sníš prodalo v Brně za více než čtvrt milionu korun.

Pro zájemce o dílo Jana Smetany většinou platí pravidlo přímé úměry: čím větší formát obrazu, tím vyšší vyvolávací cena na aukci. Větší plátna dražebníci naceňují na zhruba 50 tisíc korun, velká i na 150 tisíc korun. U aukční síně Vltavín nabízený Počátek patřil s výškou 50 cm spíše k menším středním obrazům, přesto startovních 14 400 korun bylo považováno za lehce podprůměrnou částku. Modernistický Počátek s pro přelom 60. a 70. let typickou konturou černých linií oddělujících barevná pole však násobně zabodoval a stal se 20. nejdražší položkou dubnové aukce.

Devátá příčka TOP 10 nárůstů patří objevné téměř metrové kresbě uhlem a rudkou Bohdana Laciny z roku 1944. Tehdy dvaadvacetiletý učitelský elév s aprobací výtvarná výchova se zaměřením na kreslení a deskriptivní geometrii experimentoval s meditativní polohou své imaginace. Dokázal ji propojit s jemu blízkou surrealistickou ikonografií – vejcem, ptačími hlavami, transmutací rostlin a živočichů – přesně jako je tomu v Kompozici. Na volném trhu je potřeba Lacinovy kresby hledat velmi pečlivě, letos jde teprve o druhý případ. A hned s autorským rekordem v médiu prací na papíře.

Významný český sochař Stanislav Sucharda prokázal své mistrovství jak v majestátních pomnících státního významu (například pomník Františka Palackého v Praze), tak v komorních realizacích, nejčastěji v bronzu. Běžnému publiku byly již od přelomu století relativně dostupné plakety a nízké reliéfy, jejichž kvalitní odlitky se dochovaly v některých domácnostech dodnes. Estetizované emoce vtělené do ženského aktu splývajícího s vodním a větrným živlem se pod názvem Secesní reliéf dražily u Arthouse Hejtmánek v červnu. Za šest měsíců se jednalo již o minimálně čtvrtou příležitost pro nákup za celkem obvyklou vyvolávací cenu posledních let, do 20 tisíc korun. Zato suma na kladívku překvapila a s téměř 150 tisíci korunami se zařadila na 2. místo Suchardova autorského žebříčku. Jako jediná položka z TOP 10 prošel bronzový reliéf trhem již dříve, a to před třemi lety. Tehdy začínal na 4 500 korunách a zakončil na dvaadevadesáti tisících korunách (obě bez provize).