Malichova třímilionová studie k plzeňskému reliéfu
26. dubna 2024
Text Vašátková Vendula | Datum 29.11.2018
Letos na jaře uplynulo sto let od úmrtí Jana Preislera, jedné z klíčových osobností českého moderního umění první poloviny 20. století. Opožděnou připomínkou tohoto výročí je dražba výjimečného plátna Milosrdný Samaritán, které ve své předvánoční aukci nabízí Arthouse Hejtmánek.
|
Jan Preisler: Milosrdný samaritán, po 1910, olej na plátně, 30 x 47 cm,
yvolávací cena: 3 800 000 Kč (+ 24% provize), Arthouse Hejtmánek 5. 12. 2018
Podobenství z Evangelia svatého Lukáše, v němž Ježíš vysvětluje pojem láska k bližnímu
a dokládá, že skutek milosrdenství jedince by mělo být silnější než nesnášenlivost národů,
skýtalo pro předválečnou výtvarnou obec možnost velmi odlišného pojetí v závislosti na tom,
k jakému převládajícímu směru se každý autor přiklonil. Vlevo Milosrdný Samaritán od
Emila Filly (1910), vpravo od Jana Zrzavého (1914 -15), obojí v Národní galerii Praha.
V uměleckém měsíčníku Volné směry vydávaném Spolkem výtvarným umělců Mánes, jehož byl
Preisler několikrát předsedou a jenž měl ambici být prostředníkem mezi domácí a světovou
scénou, vyšly v roce 1911 prakticky vedle sebe reprodukce Milosrdného Samaritána od Eugena Delacroixa, jeho přímá varianta od Vincenta van Gogha a provedení totožného tématu od tehdy osmadvacetiletého Emila Filly.
Petr Wittlich soudí, že Preislera ikonografické zpracování o generaci mladšího Filly zaujalo natolik, že se rozhodl na něj bezprostředně výtvarně reagovat, což u tohoto autora, od roku 1913 dokonce profesora akademie, nebylo vůbec běžné. Výsledkem je nezvykle expresivní plátno komornějšího formátu, jež poněkud vyčnívá ze souborného Preislerova díla. Obraz dává nahlédnout do mimořádného tvůrčího potenciálu, jímž Preisler disponoval a který mu i jakožto vyzrálému umělci umožnil zcela svobodně experimentovat.
I v odborné literatuře tento obraz kunsthistoriky fascinoval, a to jak Antonína Matějčka ("jde o úchvatné podobenství utrpení a lásky"), tak Jiřího Kotalíka. Ten klade důraz zejména na malířův zájem o barvu: "Akcenty prudce zvrstvených a hnětených past - rezavá hněď s rumělkou, vyvážená rozvržením bílé a černé, proti šedavému pozadí - kontrastují s řídkými, zelenavými tahy, odhalujícími holou strukturu plátna, zapojenou do výsledného účinku." I po obsahové stránce je nutné vyzdvihnout právě způsob, jak Preisler kombinuje jemné, kresebné nahození základního rozvržení obrazu, jež nechává na mnoha místech prosvítat, a tvoří tak nedílnou součást konečného obrazu, a vysoké barevné pasty, s nimiž pracuje až hapticky, tak aby byla zvýšena sugestivnost zobrazovaného momentu.
|
|
Ohnisko Preislerova zájmu můžeme dobře sledovat také na přípravné tužkové skizze. Malíř do místa zlatého řezu a významového středu obrazu umisťuje trup Samaritána sklánícího se nad vyčerpaným mužským tělem, přičemž je mimořádná pozornost věnována gestu ruky a barevnému kontrastu pleti sluncem ožehnutého Samaritána a bezvládnosti a mrtvolné bledosti raněného. Sevřenému, takřka privátnímu vyznění přispívá antracitový protipól celé scény v levé partii kompozice, zosobněný pro autora charakteristickým koněm soustředěně pozorujícím dění.
Obraz nese Preislerovo pozůstalostní razítko a má velmi dobře doloženou, kvalitní provenienci i výstavní minulost. Zřejmě poprvé byl prezentován na malířově posmrtné výstavě v Rudolfinu na jaře roku 1919. Retrospektivně pojatá výstava byla obšírně rozebírána na stránkách časopisu Volné směry a zde byl také Milosrdný samaritán pravděpodobně poprvé veřejně reprodukován.
|
|
O devět let později, na výstavě v Mánesu v roce 1928, kterou dokládá i razítko na zadní straně plátna, obraz figuruje jako majetek malíře Oldřicha Blažíčka. Je nicméně nutné poznamenat, že už v katalogu zmiňované výstavy v Rudolfinu je Blažíček v úvodu zmíněn jako jeden ze zapůjčitelů. Jak vidno z katalogů, Blažíček obraz zapůjčil také na dvě expozice v polovině 30. let, a to jednak do galerie Hugo Feigla (v předmluvě toto plátno zmiňuje V. V. Štech) a na výstavu Klubu výtvarných umělců Aleš do Brna (viz také dva štítky na horní partii blindrámu). Na pražské výstavě byl obraz pojištěn na 8 tisíc korun. Obraz zůstal v rodině Oldřicha Blažíčka i po jeho smrti a byl nadále zapůjčován na výstavy. V roce 1955 jej mohli vidět návštěvníci na výstavě Jan Preisler: Kresby a menší obrazy v Alšově síni Umělecké besedy.
Letošní rok zahájí pražská galerie a aukční síň Etcetera Art přehlídkou 155 děl napříč výtvarnými kategoriemi. Těžištěm nabídky jsou známá jména tuzemského poválečného umění a jejich realizace v malbě, kresbě či plastice. S nejvyšší vyvolávací cenou...
26. dubna 2024European Arts 28. 4. 2023, Galerie Kodl 26. 5. 2024
V nadcházejících jarních aukcích se budou prodávat hned dva poválečné oleje od malířky Toyen. Letos jde o její první malířské práce na trhu. Za pár dní budou první z nich dražit ve své sálové aukci European Arts, na konci května pak sběratelé budou m...
24. dubna 2024Auktionshaus im Kinsky, Vídeň 24. 4. 2024
Obrazy rakouského modernisty hýbou světovým trhem téměř dvě dekády. Klimtománie vrcholila v předloňské a loňské sezóně, kdy padaly částky ve vyšších desítkám milionů dolarů a žebříček autorových nejdražších děl se přepisoval hned několikrát. V nastav...
19. dubna 202426. dubna 2024
24. dubna 2024
19. dubna 2024
8. listopadu 2017
2. prosince 2016
1. června 2018
1. prosince 2017
1. prosince 2017