Šero v pralese, jak zní autorský název obrazu, vzniklo po návratu Toyen z Paříže. Patří do nepočetné série děl, která představují jedno z vyústění předchozího arteficialismu, na jehož základě se však již jasně formulují budoucí abstrahující přístupy malířčiných stěžejních surrealistických prací. 
 

Toyen: Šero v pralese, 1929, olej na plátně, 114 x 89 cm,
vyvolávací cena: 14 000 000 Kč (+20% provize), Galerie Kodl 28. 5. 2017

"Vrhajíc na plátno rychle oblak, který je substancí teprve na plátně, v barvách a gestech dociluje hodnot tak samo o sobě indiferentních, jako je realita. Tak je ztělesněno "Šero v pralese", bez přívlastků pralesa a šera, tak je zmaterialisovaná závrať a podstata podzimu bez podzimních rekvisit a praktikáblů. Mezi strmou, oranžovou žlutí, šikmou zelení a komolou modří se rozevírá na jejím plátně propast, tak, jak je neznázornitelna žádnými divy realistického umění. A jako, ocitneme-li se pod hladinou, nerozeznáváme směrů, není v obrazech tohoto druhu směrové orientace. Není jí ani tak v charakteristickém obraze, jako je "Šero v pralese" a zcela neklamně, neboť šero a prales mají duchovou příbuznost s jeskyněmi a labyrintem." Takto obšírně definoval malbu ve své přemluvě ke společné výstavě Toyen a Jindřicha Štyrského v Aventinské mansardě v březnu 1930 Vítězslav Nezval.
 

Katalog k výstavě v Aventinské mansardě, 1.- 30. 3. 1930, 
předmluva Vítězslav Nezval. Šero v pralese (kat. č. 9), Oáza (kat. č. 7).  
 

Tehdy, tedy evidentně velice krátce po svém vzniku, byl obraz vystaven poprvé (kat. č. 9). Z informací ve výstavním katalogu si můžeme udělat představu o tom, jak si autorka této malby cenila. Z celé vystavené kolekce, ktará čítala celkem 18 exponátů vzniklých v předchozích dvou letech, Šero v pralese ohodnotila nejvyšší částkou. Obraz byl na prodej za 3 tisíce korun. 

"Je-li třeba srovnávat výsledek práce obou malířů, jak se jeví v této výstavě, mám za to, že Toyen je tentokrát silnější než její druh, že prožila své dílo intensivněji. "Jezení krajina" je z její kolekce nejkrásnější. Některé obrazy jsou náladové (...). Někde má obraz sílu zcela subjektivní vidiny, výstižného výrazu: "Šero v pralese". Jinde je kus silně prožité radosti (...)," hodnotil vystavené obrazy Jaromír Pečírka v týdeníku Rozpravy Aventina. 
 

Výstava pro sedmadvacetiletou Toyen pravděpodobně znamenala také obchodní úspěch. Na následující výstavě, kultovní Poesii 1932, je již většina jejích pláten z tohoto období uváděna jako zápůjčky ze soukromých sbírek. To je i případ draženého obrazu, u nějž je v katalogu z roku 1932 jako zapůjčitel jmenován Dr. J. Sekanina, který si zřejmě Šero v pralese v Aventinské mansardě zakoupil. 
 

Obraz, který dle Karla Srpa posléze figuroval v majetku Kotíkovy rodiny, byl vystaven dvakrát v druhé polovině 60. let na retrospektivách Štyrského a Toyen (v roce 1966 v Moravská galerie v Brně a v následujícím roce na repríza v pražském Mánesu), na významné světové přehlídky evropské avantgardy a surrealismu jej majitelé frekventovaně zapůjčovali až po revoluci (1993 Valencie, 2002 Los Angeles, Mnichov a Berlín, 2009 Ludwigshafen am Rhein). V monografiích Toyen je reprodukován jednou, a to v publikaci, která vyšla k souborné výstavě v Domu U Kamenného zvonu v roce 2000. 
 

Katalog k výstavě Poesie 1932 v pražském Mánesu, 23. 10.- 27. 11. 1932,  obraz je uveden jako č. 120.

Vzhledem k raritnosti malířčiných děl obecně, a těch z druhé poloviny 20. let zvlášť, je irrelevantní srovnávat Šero v pralese, a to jak kvalitativně, tak z hlediska cenového zařazení, s předchozími prodeji.
 

Toyen: Oáza, 1929, olej na plátně, 65 x 92,5 cm, cena: 3 441 000 Kč, Galerie Kodl 16. 5. 2004

Formálně plátno stojí nejblíže obrazu Oáza, který se před třinácti lety v téže aukční síni prodal za necelých 3,5 milionu korun. Tehdy šlo o druhou nejvyšší cenu za malířčino dílo (za obrazem Růžový spektr z roku 1934) a v top 10 roku 2004 (zde) se obraz umístil na druhé příčce. Toyenin aukční rekord drží již osmým rokem obraz Spící, který se v březnu 2009 v Galerii Pictura prodal za 23,3 milionu korun.