ART+, vše o trhu s uměním
Září 2017 1367 

Art+Antiques Fillův Utěšitel

Emil Filla byl velice plodným autorem a patří mezi nejprodávanější jména českého trhu s uměním. Chybí v málokterém aukčním katalogu a z jeho pozdějšího díla si je možné opravdu vybírat. Raná tvorba je však zcela nedostupná. Dražba Utěšitele z roku 1911, zásadního díla raného kubismu restituovaného ze sbírek Národní galerie, tak bude v listopadu velkou událostí.

Emil Filla: Utesitel

Emil Filla: Utěšitel / 1911 / olej na plátně / 103 x 63 cm

 

Emil Filla byl jednou z nejvýznamnějších postav české avantgardy 20. století. Zatímco jeho pláten z 20. až 40. let prošlo v posledních letech trhem ke stovce, prací z prvního desetiletí, z období expresionismem ovlivněné Osmy či Skupiny výtvarných umělců, se však objevuje jako šafránu. Většina z nich je dnes ve státních galeriích, kde patří mezi nejstřeženější poklady. Plátnem Utěšitel se mohl ve své kolekci těšit architekt Josef Gočár, později se dostalo také do státních sbírek. Je to jeden z Fillových prvních kubistických obrazů, patrně jedno z jeho nejvýznačnějších děl vůbec. Ve stejné době vznikl například příbuzný olej Salome, který je dnes ozdobou stálé expozice Galerie moderního umění v Hradci Králové, plátno Jitro, původně ze sbírky Vincence Kramáře a dnes v Národní galerii, či Česáči ovoce, dnes v Galerii výtvarného umění v Chebu.

 

Plátno Utěšitel představil Filla právě spolu s těmito třemi pracemi na první výstavě Skupiny výtvarných umělců v Obecním domě na počátku roku 1912. Skupina výtvarných umělců vznikla odštěpením od SVU Mánes v roce 1911 a působila do počátku první světové války. Jejím členy byli Procházka, Špála, Beneš, Čapkové a další, mimo jiné také právě Gočár. Hlavním programem sdružení byla moderní tvorba, kubismus. Jeden z recenzentů výstavy v Obecním domě, František X. Harlas, který nebyl „novotám“ Skupiny jako většina kritiků příliš nakloněn, Utěšitele zmiňuje ve svém článku. Celkem příznačně mu připadalo, že malíř řadí na plátno „barevné črty v samých trojúhelně ohraničených tvarech, z nichž jen s velikým namáháním vypozoruji lidskou postavu nebo tvář, která se zdá, že sestává ze zmuchlaného papíru“. Humoristické listy dokonce otiskly kreslenou karikaturu Utěšitele včetně satirického komentáře Josefa Skružného: „Přicházíme k pedagogickému obrazu č. 52, tak zvanému Utěšiteli, který by neměl scházet v žádné domácnosti, kde jsou děti… Stačí, když matka jednou ukáže děcku tento obraz, jako to udělala v tyto dny mladá choť jistého sekretáře malému Elouškovi. A když Eloušek druhý den zlobil, řekla: ,Že na tebe přijde Utěšitel!ʻ

Pozoruhodné obsahové a formální rovině obrazu se podrobně v poslední monografii věnuje Vojtěch Lahoda. Obraz, který je v knize celostránkově reprodukován, se podle něj vyrovnává se začleněním kubistických prvků do Fillova tehdejšího výtvarného jazyka ovlivněného El Grecem: „Zatímco muž (…) má rysy grecovské, žena má charakter velmi typizované středověké gotické světice. Může to být žena držící smutek.“ Do sebe pohroužená žena drží v náruči patrně knihu nebo draperii, muž jí pak nenápadným gestem žehná. Výklad dvojice těchto postav může být, v souladu s komplikovaným teoretickým pozadím Fillovy tvorby, mnohovrstevnatý. Obraz pracuje jen s velmi omezenou barevnou škálou. Zatímco kompozičně vrcholí v jistém, až mystickém spojení muže a ženy, lze jej chápat také jako alegorii milosrdenství nebo pravdy a víry v novozákonním významu. Termín „Utěšitel“ v Bibli označoval také přivolaného obhájce, zastánce nebo přímluvce. Filla tak mohl v postavě žehnajícího starce spatřovat obhájce „nového“ umění, v přeneseném smyslu tak mohl obraz chápat jako „malovaný manifest kubismu“, uvažuje Vojtěch Lahoda. O soudobém francouzském kubismu byl Filla podrobně informován díky kontaktu s Vincencem Kramářem a také pravidelným návštěvám Paříže. Od Kramáře měl také k dispozici četné fotografie Picassovy tvorby.

V květnu 1932 vystavil Filla Utěšitele na „jubilejní výstavě“ svého díla v budově Mánesa. V tehdejším katalogu reprodukovaném v knize Zajatec kubismu, vydané v roce 2004, nese obraz číslo 31 a tužkou je vedle této položky seznamu připsáno „Gočár“. Není však jasné, zda jej Gočár na výstavu již zapůjčil, nebo teprve po ní do své sbírky získal. Obraz pak ještě jednou změnil majitele a koncem 50. let se znárodněním jisté velké soukromé sbírky plátno dostalo, patrně pod nepřesným názvem „Dvě postavy“ a inventárním číslem O – 8124, do majetku Národní galerie v Praze. Jeho paušální, tedy úředně, uměle stanovená „převodní“ hodnota tehdy měla být 5000 korun. Od roku 1962 byl Utěšitel ve stálé expozici Národní galerie, v 80. letech se pak měl účastnit zahraničních výstav v Polsku, v Antverpách, v Malmö, v Římě, v Budapešti. U nás pak v roce 1991 výstavy v Mánesu a v letech 1985 a 1991 výstav v Jízdárně Pražského hradu. O účasti na výstavách ostatně vypovídají četné štítky zachované na rubové straně rámu. Svědčí o tom, že jde o reprezentativní dílo, které Národní galerie půjčovala na všechny zahraniční výstavy českého kubismu.

Jak ale stanovit cenu takto výrazného díla? Z významných raných Fillových obrazů, které byly k mání na trhu, máme ještě v živé paměti dražbu Zátiší s knihou (Zátiší s lahví Cherry) z ceněného holandského období. Olej z roku 1914 se přesně před rokem prodal u Adolf Loos Apartment and Gallery za 19,5 milionu korun. O rok dříve, v listopadu 2009, prodala Galerie Kodl obraz Sklenice a noviny z téhož roku za 13,44 milionu korun. U Prague Auctions pak letos v květnu našlo kupce malé oválné plátno za 3,07 milionu korun. Také z roku 1914. Jiným známým dílem z této tvůrčí etapy jsou Zlaté rybičky u okna, vydražené roku 2000 u Galerie Kodl za 8 milionů korun (o předchozích prodejích nejdražších Fillových obrazů zde).

Všechna jmenovaná, už zralá kubistická díla, však vznikla až během první světové války za Fillova pobytu v Holandsku. Zajímavé práce z českých počátků Fillovy tvorby dostupné nejsou. V roce 2005 měli kupující možnost získat pouze nevýrazný olej Žebrák z roku 1909. Jeho cena tehdy vzrostla dvojnásobně na 1,05 milionu korun. Z období počátků kubismu, let 1910 až 1912, však zatím nebylo v našich aukcích k mání jediné dílo! Utěšitel z roku 1911, po formální a obsahové stránce jedna ze zásadních Fillových raných prací, tak bude opravdu výjimečnou nabídkou. Jeho tržní cenu lze jen obtížně na základě srovnání stanovit. Obraz bude na listopadové aukci Galerie Art Praha vyvoláván za motivační cenu 5,8 milionu korun (bez aukční provize).

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...