ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Otakar Teyschl: příklad opravdového sběratele

K publikaci Otakar Teyschl, univerzitní profesor, lékař, sběratel, mecenáš

Na podzim loňského roku vydalo město Brno společně s Archivem města Brna reprezentativní monografickou publikaci o jedné z nejvýraznějších osobností moravské metropole dvacátých až šedesátých let minulého století. Jde o významného lékaře, zakladatele brněnské pediatrie Otakara Teyschla (1891 - 1968). Protože je podstatná část publikace věnována Teyschlově sběratelské a mecenášské činnosti, věnujeme jí zde větší pozornost. Teyschlův životní příběh je příběhem lékaře, který útěchu od svého náročného povolání nacházel ve svém vztahu k umění. 

Otakar Teyschl, univerzitní profesor, lékař, sběratel, mecenáš
 

 

Lékař a vědec

Na poli lékařském je profesor Otakar Teyschl osobností mimořádného významu. Jde de facto o jednoho z průkopníků dětského lékařství u nás, a to v teorii i v praxi. Renesančního člověka mimořádné energie, vůle, odborného nasazení a schopností. Po absolutoriu působil v České dětské nemocnici císaře a krále Františka Josefa I. v Praze. Jeho brněnské působení se datuje od roku 1922, kdy byl pověřen vybudováním Dětské kliniky v Zemské nemocnici u sv. Anny.

Posléze se zasloužil o vybudování Krajské dětské nemocnice v Brně - Černých Polích. Výrazná brněnská funkcionalistická stavba, poválečné dílo architekta Bedřicha Rozehnala, byla otevřena v květnu 1953. Teyschl se zasloužil také o vybudování oboru pediatrie na brněnské lékařské fakultě. Za svůj život vydal desítky odborných publikací a příruček z oboru ošetřovatelství a dětského lékařství.

Lékař a sběratel Otakar Teyschl při vizitě v dětské nemocnici

Otakar Teyschl při vizitě na dětské klinice v brněnské Zemské nemocnici u sv. Anny, 1937

 

Sběratel a jeho malíř

První náznaky zájmu o výtvarné umění se u Teyschla objevily už na počátku profesní kariéry lékaře. Neboť, jak dokládá v úvodu knihy sběratelova dcera, "nepochybně právě umění výtvarné a hudební vrcholně vyvažovalo mnohdy tragické zkušenosti náročného lékařského povolání, které ukládal do svých odborných přednášek a publikací." Brzy po svém přesídlení do Brna se stal Teyschl nepřehlédnutelnou osobností zdejšího kulturního, vědeckého a společenského života. Osudovým se pro něj stalo zejména setkání s dílem malíře Antonína Procházky, od 1924 také působícího v Brně. S ním brzy navázal intenzivní přátelské vztahy.

Teyschl nejprve získal větší konvolut Procházkových kreseb z raných desetiletí, poté také množství klíčových olejů, mezi nimiž patrně nejznámnější je jeho plátno Kuřák. Zvláštní pozornost věnoval Teyschl také pozdním klasizujícím Procházkovým pracem, v nichž nalezl velké zalíbení a s nimiž souzněl. V závěru 30. let pak u malíře objednal několik rozměrných realizací pro nově budovanou rodinnou vilu, zejména monumentální malbu Dívčí válka určenou do interiéru společenského pokoje. Překročil tak onu hranici, která sběratele dělí od mecenáše. Jako veřejně činný profesor se pak zasloužil i o některé brněnské veřejné zakázky. Zejména o Procházkovu rozměrnou realizaci Prométhea přinášejícího oheň lidstvu pro aulu Právnické fakulty, na jejíž koncepci se podílel i ideově.

Antonín Procházka: Kuřák / ze sbírky Otakara Teyschla

Antonín Procházka: Kuřák / 1923 / olej a pískové pasty / 70 x 55 cm

 

Geneze uměleckého díla

Otakar Teyschl jako významný milovník umění a sběratel podílející se na zdejším společenském a výstavním ruchu ovlivnil v brněnském prostředí řadu dalších osobností. Působil také jako první předseda Odboru přátel umění založeného na podzim 1933 při Skupině výtvarných umělců v Brně, tedy místního sběratelského spolku. Sám pak půjčoval díla na řadu klíčových výstav nejen z tvorby Antonína Procházky, ale také dalších autorů a na významné poválečné přehlídky českého moderního umění.

Teyschlova sběratelská záliba se zdaleka nesoustředila jen na dílo Antonína Procházky. Ve svém majetku měl také díla dalších autorů Osmy a Tvrdošíjných, Čapka, Filly, Feigla, Špály, ale také členů SVU Mánes, Umelecké Besedy a řady tehdy začínajících brněnských autorů: Václava Zykmunda, Bohdana Laciny či Bohumíra Matala.

Otakar Teschl měl zvláštní zálibu v náčrtcích a skicách k obrazům. Vytříbená kolekce tak obsahovala řadu drobných, přípravných prací významných moderních umělců, ale i karikatury, novinové kresby, ilustrace. Fascinovala jej umělecká díla při jejich vzniku, geneze prvotní tvůrčí myšlenky. Podařilo se mu tak vybudovat rozsáhlou pozoruhodnou sbírku akvarelů a kreseb.

Alfred Justitz ze sbírky Otakara Teyschla

Alfred Justitz: Koupající se ženy / 1918 / akvarel, tužka na papíře / 40 x 48,5 cm 

 

Stará i soudobá grafika

Ve sbírce Otakara Teyschla však měla své místo i stará a soudobá grafika a v neposlední řadě asiatika. Grafika představovala původně vůbec nejpočetnější součást Teyschlových sbírek. V kolekci se nachází listy od 16. století až po práce sester Válových z konce 50. let 20. století. Obsáhlý byl zejména soubor českých tisků první poloviny 20. století, který obsahoval řadu prácí členů Osmy a SČUG Hollar. Větší kovoluty patří Maxi Švabinskému, který Teyschla osobně znal a velmi si ho vážil. Další větší soubory pak Antonínu Procházkovi a Františku Bílkovi. Zdrojem nákupů byly Teyschlovi nejen přímé akvizice od umělců, ale taky domácí a zahraniční aukce, ale také nákupy z aktuálních výstav a uměleckých pozůstalostí.

Početný byl ve sbírce také soubor staré grafiky od 16. do 18. století, v němž Teyschl shromáždil některé velmi cenné tisky, zejména ty pak nakupoval na zahraničních aukcích. Patrně jej zaujala technická virtuozita starých rytin a leptů a zobrazení člověka v minulosti. U aukční síně C. G. Boerner v Lipsku získal roku 1932 například cyklus mědirytin Poznání Boha a Sedm hlavních ctností od německého rytce Hanse Sebalda Behama. Pozornost věnoval ale také francouzskému ranně baroknímu kreslíři a rytci Jacqueu Callotovi, jehož listů měl mít ve sbírce původně kolem stovky.

Simon de la Valeé: Moyse trouvé sur le Nil / ze sbírky Otakara Teyschla

Simon de la Valeé: Moyse trouvé sur le Nil (podle obrazu G. F. Romanelliho)

po 1700 / mědiryt / 39,5 x 27,6 cm

 

Čína a Japonsko

Podobně jako řada jeho současníků, také Teyschl nacházel zalíbení v nových nepoznaných formách mimoevropského umění. Během let tak svou sbírku obohatil o zajímavý konvolut asijského umění, především z Číny a Japonska. Jakou cestou se k němu tyto předměty dostaly, není dnes zcela zřejmé. V samotném Brně a nejen zde, však bylo asijské umění v centru pozornosti již minimálně od počátku století a v 30. letech zde bylo také hojně vystavováno. V roce 1956 se pak Teyschl do Číny, Koreje a Vietnamu podíval osobně s oficiální státní delegací. Podobně jako v téže době Adolfa Hoffmeistera a Zdeňka Sklenáře (zde) jej zde kromě svěřených úkolů zajímala především kultura a umění.

Na dochovalých pohlednicích čteme: "Jsem již 3. den v Číně. Je to zajímavé, ale ještě jsem neviděl žádné umění...". Nebo jinde: "V jednom rozpadajícím se budhistickém (sic) chrámu nad čondžinským přístavem jsem koupil 2 sošky (1 kameninovou a 1 bronzového Bodhisatvu (sic), celkem nic zvláštního) a hlídač nás jen žádal, aby to lidé moc neviděli. Jak je vidět náboženské cítění tu prakticky vymizelo úplně... ". 

Asiatika ve sbírce Otakara Teyschla

Bohyně Kuan-jin stojící na lotosovém trůně / 2. pol. 19. století

Čína / slonovina / v. 22 cm

 

Příklad "opravdového" sběratele

Na nově vydané publikaci je cenné několik věcí. Především jde o týmovou práci odborníků z oblasti lékařství i historie umění. Díky své pečlivě promyšlené koncepci, spoustě atraktivního doprovodného obrazového materiálu i několika osobních vzpomínek pamětníků dokáže i generaci, která již Teyschla nepamatuje, přiblížit pozoruhodně plastický obraz jeho osobnosti a životních osudů.
Kniha, která disponuje mimořádně zdařilou grafickou úpravou a je založena na pečlivém zpracování mnoha archivních dokumentů, přináší celistvý a do jisté míry i modelový obraz sběratele - lékaře, který celý svůj tvůrčí život věnoval náročnému povolání. Díky svým kulturním zálibám a intelektuálním přesahům pak dokázal vybudovat pozoruhodnou, vytříbenou a nadčasovou uměleckou sbírku. Ostatně Teyschl byl již svými současníky označován za "exemplární příklad opravdového sběratele" a výstava z jeho kolekce pak jako příkladná ukázka "vzorného sběratelství, citlivého především na kvalitu". Jeho úsilí, cílevědomost a energie mohou být mnoha jeho současným následovníkům příkladem.

Adolf Hoffmeister: Žijeme za 10.000 měsíčně (Byt sběratele umění) / 1932 / ze sbírky Otakara Teyschla

Adolf Hoffmeister: Žijeme za 10.000 měsíčně (Byt sběratele umění) / 1932 / kresba tuší / 18 x 25,5 cm

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...