Jaký je měsíční obrat vašeho obchodu? Polovina respondentů uvedla měsíční obrat pravidelně nad 200 tisíc korun, v jednom obchodě to je natolik proměnlivé, že to nelze zobecnit. Jedna respondentka konstatovala, že se obrat v posledních letech rapidně snížil pod 200 tisíc, byť dříve nebylo pro ni problém této hranice dosáhnout.
Komentář ART+: Pokud bychom počítali s 200 tisící jako s průměrným měsíčním obratem (podle prezidentky Asociace starožitníku Simony Šustkové jde o velmi střízlivý odhad), je celkový roční obrat obchodu se starožitnostmi prostřednictvím kamenných obchodů víc jak půl miliardy korun. Obrat aukčního trhu byl podle statistiky ART+ loni 645 milionů korun.

Procentní zastoupení různých oblastí trhu v nabízeném sortimentu: Šperky a předměty z drahých kovů 25 %; obrazy a plastiky kolem 22 %; sklo 15%; porcelán a keramika 16 %; nábytek 13 % , zbytek tvoří u různých respondentů textil, varia, hodiny a hodinky, asiatika.
Komentář ART+: Obrazy a plastiky pro většinu starožitnictví představují jen doplňkový sortiment, u tří respondentů však tvoří čtvrtinu až polovinu nabídky. Obrazy představují nejlukrativnější segment trhu s uměním, většina prodejů se však odehrává prostřednictvím aukčních síní. To je dáno historickými okolnostmi vývoje českého trhu s uměním (neexistence tradičních a kapitálově silných galerií), současně se však jedná i o celosvětový trend.

Využíváte ke svým nákupům a k prodeji internet? Internet využívají dvě třetiny respondentů, především k vyhledávání a inzerci, také k nákupům či k pořádání aukcí.
Komentář ART+: Nástup specializovaných aukčních serverů typu aukro neznamenal pro trh s uměním tak zásadní změnu, jak se zprvu očekávalo. Prostřednictvím internetu se prodávají hlavně věci v nižším cenovém segmentu. Aukro plní podobnou roli jako vetešnictví či burzy, obchodníci zde vyhledávají podhodnocené či chybně určené kusy. Pro provozovatele kamenných obchodů je internet hlavně dalším komunikačním kanálem, jak oslovit zákazníky.

Kolik má váš obchod zaměstnanců a jaké mají dosažené vzdělání? V obchodě je v průměru zaměstnáno 2,3 lidí; jeden respondent uvedl, že má už pouze brigádníka z důvodu krize, dříve míval dva zaměstnance. Vzdělání zaměstnanců: 9 x vysokoškolské (3 ekonomie, 2 architektura), 14 x středoškolské.
Komentář ART+: Ačkoliv jsou starožitníci a obchodníci s uměním ze strany muzejních a akademických pracovníků často vnímáni jako nedůvěryhodní překupníci, řada z nich je ve svém oboru naprostými profesionály. Sběratelé se často na posudky specializovaných obchodníků spoléhají víc než na stanoviska akademických pracovníků.

Kdo jsou vaši zákazníci (z hlediska věku)? Polovina respondentů uvedla, že polovina zákazníků spadá do věkové kategorie pod 50 let a polovina nad 50 let; druhá skupina tvrdí, že nadpoloviční většině zákazníků je nad 50 let (buď výrazně větší skupina, až 85 % zákazníků nad 50 let nebo těsně nadpoloviční většina).
Komentář ART+: Neexistence nové mladé generace sběratelů je nejčastěji zmiňovaným trendem. Věková struktura zákazníků souvisí i se slabou střední třídou. Mladší generace nemá na nákup starožitností volné prostředky. Velmi bohatí pak umění chápu jako jeden z investičních nástrojů a orientují se především na obrazy první třetiny 20. století, které představují nejdražší a nejvíce obchodovaný segment trhu (týká se ale hlavně aukcí).

Kdo jsou vaši zákazníci (z hlediska národnosti)? Většina respondentů uvedla, že 70 % a více jejich zákazníků představují Češi. Pouze dva respondenti uvedli, že poměr domácích a zahraničních kupců je půl na půl. Jeden respondent uvedl, že v roce 2000 byl tento poměr přesně opačný, většina zákazníků byli cizinci. Z konkrétních národností několikrát zmiňováni Němci a Rakušani, pak jednotlivě Rusové a země bývalého SSSR, Francouzi nebo Italové.
Komentář ART+: Klesající podíl zahraničních zákazníků souvisí s posilujícím kurzem koruny i celosvětovým poklesem zájmu o starožitnosti. Zboží nabízené českým obchodníky přestává být pro zahraniční kupce cenově atraktivní, v některých případech jsou ceny na českém trhu dokonce vyšší než v Německu či ve Francii. Pohyb starožitností zdaleka není jen jednosměrný, dovozy ze zahraničí naopak nejsou ničím výjimečným.

Jaké jsou nejvýraznější trendy na trhu s uměním a starožitnostmi? Zájem se soustředí hlavně na obrazy (především na 5 až 10 nejvýznamnějších autorů klasické moderny), užité umění je popelkou. Ceny starožitností oproti dřívějšku klesají, dochází stále častěji k převisu nabídky nad poptávkou. Klesají i ceny předmětů z 19. století (třeba biedermeierský nábytek, porcelán, sklo). O nábytek je obecně malý zájem. Zájem je o kvalitní autory a mimořádně umělecky provedené předměty.
Docela dobře se prodávají kvalitní šperky (u šperků obecně je ovšem nejaktuálnější trend „cena za gram“, jinak řečeno, jde spíše o hodnotu zlata jako investice než o dokonalost provedení). O něco se zlepšil prodej autorských předmětů ze 40. až 70. let (třeba nábytek Jindřicha Halabaly, Ježkovy bruselské servisy, sklo Rudolfa Jurnikla nebo Ladislava Olivy). U zákazníků z Ruska je v kurzu míšeňský porcelán, obecně stoupá zájem o renesanční starožitnosti, o zlaté šperky a mince, o předměty ze stříbra (tabatěrky), starý český porcelán a kvalitní české sklo, zajímavé lustry a svítidla, raritní a sběratelsky zajímavé artefakty.
Komentář ART+: Stejné trendy je možné pozorovat i v případě aukcí. Výjimečné kusy mnohdy dosahují rekordních cen, průměrné věci cenově stagnují či klesají. Obecným problém je přerušení sběratelské tradice a malá popularizace starožitností, které nejsou vnímány a prezentovány jako samozřejmá a hodnotná součást moderního životního stylu.

Přehled nejdražších starožitností vydražených na aukcích (zde).