ART+, all about the art market
June 2021 1765 

Art+Antiques Nejdražší obraz a další rekordy

Galerie Kodl 29. 11. 2020

Jediná letošní aukce Galerie Kodl, která se konala o poslední listopadové neděli, přinesla nejen nové cenové maximum českých aukcí, ale sama o sobě byla rekordní. Sběratelé a investoři na ní utratili 418 milionů korun, o 40 milionů víc než na dosud nejúspěšnější aukci, kterou byla loňská květnová aukce téže společnosti. Nového majitele našlo 95 procent dražených obrazů a soch, neprodáno zůstalo jen šest z 250 nabízených děl. Za více než milion korun bylo vydraženo 59 položek, 153 obrazů, kreseb a soch překonalo hranici sta tisíc korun.

František Kupka: Divertimento II, 1935 (1938)

František Kupka: Divertimento II, 1935 (1938), olej na plátně, 59 × 92 cm, cena: 90 240 000 Kč

 

 

O nový rekord českých aukcí se postaral obraz Divertimento II, abstraktní malba Františka Kupky z druhé poloviny 30. let. V několik minut trvající licitaci vystoupal na více než 90 milionů korun. O 20 milionů tak překonal horní hranici předaukčního odhadu a o 12 milionů korun malířovo loňské cenové maximum, stanovené rovněž na aukci Galerie Kodl. Dosažená cena je o to zajímavější, že obraz se na trh vrátil po pouhých devíti letech, v červnu 2011 byl v Londýně vydražen za necelých 16 milionů korun. Byl tehdy dražen jako jedna z položek sbírky manželů Hascoeových, kteří jej získali o dvanáct let dříve na aukci v New Yorku za 5,5 milionu korun. Související obraz Divertimento I, který má shodný formát a obdobnou kompozici a barevnost, je dnes ve sbírce Guggenheimova muzea v New Yorku. Druhým nejdražším dílem aukce byl malířův raný realistický obraz Růžový klobouk z let 1907–09, který se prodal s téměř pětimilionovým nárůstem za 34,8 milionu korun. I toto dílo v minulosti prošlo zahraničními aukcemi, před šesti lety se v berlínské aukční síni Grisebach prodal za méně než třetinovou částku. Třetím milionovým Kupkou byl realistický kvaš na lepence Lesní interiér z roku 1907, který se prodal za 1,14 milionu korun.
 

Theodor Pištěk: Adieu, Guy Moll, 1992–2017

Theodor Pištěk: Adieu, Guy Moll, 1992–2017, olej na plátně, 115 × 150 cm, cena: 25 440 000 Kč

 

 

Novým výrazným autorským rekordem je cena 25,44 milionu korun za obraz Adieu, Guy Moll Theodora Pištěka. Jde současně o nejvyšší cenu za dílo žijícího umělce. Pištěk, který je ročník 1932, obraze maloval celé čtvrtstoletí, v letech 1992 až 2017. Dosažená částka je zároveň druhou nejvyšší cenou za dílo poválečného umění, dráž byl loni prodán jen Medkův obraz Akce I (Vajíčko). Guy Moll byl nadějným francouzským automobilovým jezdcem, který v srpnu 1934 ve věku pouhých čtyřiadvaceti let zemřel při závodech v Itálii. Pro Pištěka, který se sám automobilovému sportu věnoval, má malba i ryze osobní rozměr. Vyrovnával se v ní se smrtí své manželky, filmařky Věry Filipové-Pištěkové. Obraz měl výstavní premiéru před třemi lety v Galerii Zdeněk Sklenář. Rekordní byla již vyvolávací cena 15 milionů, dražitelé ji příhozy navýšili až na 21,2 milionu korun (bez aukční provize). "Co se týče ceny, vím o privátní nabídce na Ecce Homo ve výši 30 milionů korun a tohle je podle mě obraz ve stejné lize," vysvětloval cenu již před aukcí Martin Kodl (více zde). Obraz Ecce Homo z roku 1983 patří mezi Pištěkova nejznámější díla. Na aukci byla znovu nabízena i Pištěkova monumentální abstrakce Stavba č. 2 z roku 1995, která se prodala za necelé čtyři miliony korun, o 280 tisíc dráž než v loňském roce, což byl dosavadní rekord za malířovo dílo. Za vyvolávací cenu 2,04 milionu korun se prodala ještě Pištěkova socha Červená hlava, jejímž základem je osmiválcový dieselový motor.

Dílčím autorským rekordem je cena 13,92 milionu korun za obraz Sesutý signál Mikuláše Medka, který jsme podrobně představovali v minulém čísle (více zde). Jde o nové cenové maximum za Medkovu informelní malbu, dráž se loni prodaly jen dva malířovy modré figurativní obrazy z roku 1956. Další čtyři nabízené Medkovy obrazy našly kupce za částky 1,08 milionu až 5,52 milionu korun. Nejdráže z nich se prodal obraz Křižovatky slepých ptáků, který se na trh vrátil po čtrnácti letech a jeho cena za tu dobu vzrostla pětinásobně.
 

Emil Filla: Zátiší s mandolínou, 1946

Emil Filla: Zátiší s mandolínou, 1946, olej na plátně, 97 × 130 cm, cena: 12 000 000 Kč

 

 

Kolekcí šesti obrazů a jednou kresbou byl v nabídce zastoupen také Emil Filla. Největším úspěchem je cena 12 milionů korun za rozměrné Zátiší s mandolínou z roku 1946. Jedná se o nový rekord za Fillovo poválečné dílo, předchozí cenové maximum v této kategorii bylo méně než poloviční. Obraz se na trh vrátil po devíti letech, v červnu 2011 byl v Paříži vydražen za necelou čtvrtinu nynější ceny. Ještě dráž, za 12,48 milionu korun, se prodalo drobné Zátiší se džbánem a flétnou z roku 1914. I toto dílo v minulosti prošlo zahraničním trhem, před pěti lety se obraz v Londýně prodal za pět milionů korun. Zbývající čtyři malby se prodaly za ceny 2,28 milionu až 4,2 milionu, kubistická kresba Polopostava muže pak našla nového majitele za 780 tisíc korun. 

Z klasické moderny se dále za milionové částky prodaly obrazy Josefa Čapka (9,72 milionu), Jindřicha Štyrského (8,5 milionu), Jana Zrzavého (4,08 milionu), Jindřicha Pruchy (2,4 milionu) nebo tři díla Václava Špály (1,68 milionu až 2,88 milionu korun). Největším úspěchem je cena 7,8 milionu korun za velkoformátovou surrealistickou Krajinu s knihou od Františka Janouška. Jedná se nový aukční rekord za Janouškovo dílo, ten předchozí vydržel sedm let a byl o téměř 2,5 milionu korun nižší. Obraz z roku 1934 se od 60. let nacházel ve sbírce italského galeristy Artura Schwarze, který ve své milánské galerii opakovaně vystavoval moderní a poválečné české umění. Z české avantgardy Schwarz obdivoval nejvíce právě Janouška. Další dva malířovy obrazy se prodaly za částky kolem 900 tisíc, dvě kresby pak za 144 tisíc a 180 tisíc korun.
 

František Janoušek: Krajina s knihou, 1934

František Janoušek: Krajina s knihou, 1934, olej na plátně, 98 × 147 cm, cena: 7 800 000 Kč

 

 

Dílčími aukčními maximy za jejich poválečnou tvorbu jsou ceny 8,64 milionu a 8,84 milionu korun za obrazy Josefa Šímy a Františka Muziky. O Šímův rekord se postaral obraz Větrný prostor z roku 1962, který byl před čtyřmi lety vydražen ve Francii za necelých pět milionů korun. Druhý nabízený Šímův obraz, Svah paměti z roku 1953 se prodal za šest milionů korun. František Muzika byl v nabídce zastoupen hned pěti obrazy (více zde). Nejdráže se prodal Velký Elsinor XI z roku 1971, který byl čtyřicet let ve sbírce manželů Gerlingových v Kolíně nad Rýnem. Finančník Hans Gerling je považován za jednoho z otců německého poválečného hospodářského zázraku. Gerlingovic početnou sbírku Muzikových děl před sedmi lety dražilo pražské Dorotheum, Velký Elsinor XI se zde tehdy prodal za 3,84 milionu korun. Zbývající čtyři Muzikovy obrazy byly vydraženy za částky 3,12 milionu až 8,16 milionu korun.

Z poválečného umění se za vysoké ceny dále prodaly obrazy Zdeňka Sklenáře (2,4 milionu), Jana Koblasy (1,02 a 1,2 milionu), Roberta Piesena (1,2 milionu), Jiřího Georga Dokoupila (1,14 milionu) nebo Karla Malicha (1,08 milionu korun). Za milionové částky byly vydraženy také hned tři obrazy Karla Gotta, přičemž cena tři miliony korun za obraz V kavárně z roku 2012 je zpěvákovým novým aukčním rekordem a formálně vzato z Gotta činí jednoho z nejdražších autorů poválečného umění. Novým autorským rekordem je také cena 720 tisíc korun za raný dřevěný reliéf Okno-hadry od Magdaleny Jetelové (více zde). Úspěchem jsou také ceny za obrazy Adolfa Borna a Jaroslava Róny, které se shodně prodaly za 660 tisíc korun.
 

Bedřich Havránek: U tůně, 1875

Bedřich Havránek: U tůně, 1875, olej na plátně, 70 × 88 cm, cena: 3 240 000 Kč

 

 

Součástí dražené kolekce byl také početný soubor umění 19. století. Nejdráže se prodal obraz Tramvaj v pražské ulici od Jakuba Schikanedera, který našel nového majitele za 7,08 milionu korun. Novým autorským rekordem na českém trhu je cena 3,24 milionu korun za obraz U tůně z roku 1875 od Bedřicha Havránka, který byl v letech 2000 až 2008 jako zápůjčka ze soukromé německé sbírky součástí stálé expozice umění 19. století Národní galerie (více zde). Loni bylo toto dílo neúspěšně nabízeno za téměř čtyři miliony korun. Za milionové částky se prodaly ještě obrazy Antonína Slavíčka (3,36 milionu) a Václava Brožíka (2,88 milionu) a několik děl zahraničního umění, krajiny Frédérica Bazilleho (3,36 milionu) a Eugéne-Louise Boudina (1,8 milionu) a dívčí portrét od Alexeje Alexejewitsche Harlamoffa (1,92 milionu korun). Zajímavým objevem byl portrét mladé dámy v hranostajovém plášti od ruského malíře Nikolaje Petroviče Bogdanova-Bělského, který se na trh vrátil po sedmi letech. Nově se podařilo identifikovat portrétovanou dámu jako neteř posledního ruského cara Irinu Alexandrovnu Romanovovou, což pomohlo cenu vyhnat na 840 tisíc korun, dvouapůlnásobek částky dosažené při prvním prodeji (více zde). Za 900 tisíc korun se shodně prodaly dvě krajiny od Otakara Lebedy a Holandská krajina od Jana Václava Kautského. V případě druhé jmenovaného jde o nové aukční maximum. Autorským rekordem na českém trhu je také cena 720 tisíc korun za rozměrný obraz U hadačky od Gabriela von Maxe. 
 

Oldřich Blažíček: Večer na terase, 1921

Oldřich Blažíček: Večer na terase, 1921, olej na plátně, 91 × 99 cm, cena: 1 560 000 Kč

 

 

Nebývale početnými kolekcemi byli v nabídce zastoupeni ještě Oldřich Blažíček a Kamil Lhoták. Od Blažíčka, jehož soupisový katalog galerie loni vydala ve spolupráci s nakladatelstvím Academia, bylo nabízeno hned 11 maleb, od Kamila Lhotáka devět obrazů. Blažíčkův obraz Večer na terase z roku 1921 s cenou 1,56 milionu korun vyrovnal malířův čtyři roky starý rekord. Úspěchem je také cena 720 tisíc korun za velkoformátovou Kytici jiřin z roku 1932, což je druhá nejvyšší cena za Blažíčkovo květinové zátiší. Z Lhotákových obrazů se nejdráže prodal charakteristický Wincharger z roku 1942, který našel kupce za 3,12 milionu korun. Milionovou hranici pak překonaly ještě tři další malířova díla z let 1937 až 1943.

 

Share on Facebook  Print 

Loading...