ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Blažíček, Mařák a spol: kolik stály ikony socialismu a kolik chleba?

Na trhu před půl stoletím: Pohledy do aukční historie

Jen málokdo tuší, že aukční prodej, hojně rozvinutý v předválečné první republice, fungoval za specifických regulovaných podmínek také po válce. V znárodněném hospodářství omezená síť aukčních domů přežila pod hlavičkou podniku ANTIKVA, spadající pod národní podnik Obchodní domy. Sortiment odpovídal vkusu a požadavkům doby, ale také pravidlům "nové socialistické společnosti". Někteří, dnes okrajoví autoři, stáli tehdy doslova jmění, jiní, kteří dnes stojí milióny, vyšli na pár stovek nebo tisíc.

Pozvánka na aukci n.p. ANTIKVA

V našem novém seriálu se podíváme na nejzajímavější ukázky z tehdejších aukčních katalogů ANTIKVA. Půjde vesměs o autory, které dobře známe ze současných aukcí. Cenové změny, které tato historická data v porovnání s dnešními vykazují, zdaleka nevypovídají jen o finanční hodnotě. Jsou pro nás zajímavým dokladem proměn vkusu i společenského statusu jednotlivých jmen. U režimem protěžovaných autorů jsou tyto změny vůči dnešku v řádu desetiletí zcela zásadní. Na některé z těchto poválečných aukčních hvězd se podíváme dnes. V některém z příštích dílů pak na malíře zatracované klasické moderny, prodávané někdy doslova za pár stovek.

Oldřich Blažíček: Společnost na terase / olej na plátně / 114 x 102 cm

Oldřich Blažíček: Společnost na terase / olej na plátně / 114 x 102 cm

ANTIKVA Mikulandská 7 / k.č. 53 / prosinec 1951 / vyvolávací cena: 35 000 Kčs / prodejní: 65 000 Kčs 

 

Aukce podniku ANTIKVA

Tehdejší narychlo vydávané brožované aukční katalogy obrázky právě neoplývaly. V lepším případě jich tenká brožura obsahovala cca dvě desítky na 1200 i více dražených položek. Pochopitelně černobílých v nepříliš kvalitním tisku. Ta nejcennější díla se často z taktických důvodů ani v obrazové příloze neobjevila, vedoucí pobočky neměl často zájem na ně příliš upozorňovat, důvodů mohlo být ale pochopitelně více. Často se také z časových či jiných důvodů stalo, že obrazová příloha scházela úplně.

Aukce tehdy zpravidla probíhaly ve třech, ale častěji ve čtyřech po sobě jdoucích dnech. V každém se dražilo čtyři, pět stovek čísel. V katalogu byly za sebou řazeny bez ladu a skladu a jakékoliv souvislosti starožitnosti, perské koberce, šperky i díla výtvarného umění nejrůznějšího původu a stáří, položky za desetikorunu vedle těch tisícových. Popisky položek nebyly právě precizní, i u malířských děl často scházely rozměry a další určení. Zkrátka se spoléhalo, že zkušený sběratel použije katalog jen pro základní orientaci. To podstatné bylo k vidění na předaukčních výstavách, tam bylo patrně možné mezi stovkami průměrností objevit i zcela zásadní perly. Brzy po válce se vzadu v katalogu občas objevovaly také tzv. položky na volné podání (nejnižší možná nabídka činila 5 Kčs), často to byly například bibliofilie nebo blíže neurčené předměty.

Co možná dnešní kupující potěší, je fakt, že aukční provize se tehdy téměř vyrovnala té dnešní: v roce 1951 činila 15% plus dalších 3,4% za všeobecnou daň.

Luděk Marold:

Luděk Marold: V lesní restauraci / lavírovaná tuš a akvarel na papíře / reprodukováno v Maroldově albu

ANTIKVA Melantrichova 5 / k.č. 41 / duben 1951 / vyvolávací cena: 15 000 Kčs

 

Oldřich Blažíček a major Zeman

Důležitý představitel moderní české krajinomalby, jeden z nejoceňovanějších oficiálních autorů poválečné éry, je Oldřich Blažíček (1887 - 1953). V aukčních katalozích byl označován zásadně s titulem "profesor" - tomu odpovídaly také velmi vysoko nasazené ceny. Figuruje zde jako jeden z vůbec nejdražších malířů té doby. Vyvolávací cena za obraz Společnost na terase, 35 tisíc korun bez provize, tedy 41 tisíc s provizí, je na tehdejší dobu extrémně vysoká. Odpovídá hodnotě těch nejdražších perských koberců, které byly vůbec nejcennějšími draženými položkami té doby. Představovaly totiž "skutečný majetek". V historickém aukčním katalogu se nám, díky jeho pilnému původnímu majiteli, který si na dražbě zapisoval dosažené ceny, dochovala i částka, kterou nakonec kupec za dílo zaplatil: neuvěřitelných 65 tisíc korun (s provizí 77 tisíc korun)! Tato částka byla tehdy dost možná aukčním rekordem a netřeba dodávat, že tuto exklusivní koupi si v té době mohla dovolit jen opravdová politická elita.

Je třeba ale také říci, že reprodukovaná práce Společnost na terase představuje jedno z nejzdařilejších Blažíčkových děl. Podobná figurální prace a navíc v tomto rozměru je velmi vzácná, podle údajů ART+ naším trhem za poslední desetiletí neprošla ani jediná. K oné částce 77 tisíc korun - dodejme jen pro srování, jaký byl v roce 1951 průměrný měsíční plat: 1006 korun. V této době stále ještě fungoval poválečný přídělový potravinový systém, a tedy i černý trh. Kilogram chleba stál tehdy, ještě před měnovou reformou v roce 1953, v obchodech 8 Kčs, na černém trhu dvojnásobek. Kilogram cukru stál 16 korun, na černém trhu ale i 140 korun.

Neveselá doba. Mimochodem, do této doby, roku 1950, je zasazen i sedmý díl seriálu Major Zeman - Mědirytina, vyprávějící o černém trhu s potravinovými lístky.

Julius Mařák

Julius Mařák: Lesní jezírko / uhel na kartonu / 77 x 99 cm / s poznámkou vystaveno v NG r. 1950

ANTIKVA Mikulandská 7 / k.č. 37 / březen 1951 / vyvolávací cena: 12 000 Kčs / dosažená: 26 000 Kčs

 

Luděk Marold a Julius Mařák

K velmi populárním autorům minulosti patřil i secesní žánrový malíř Luděk Marold (1865 - 1898), dnes stojící, spolu s ostatními autory 19. století, relativně na okraji zájmu. Své zájemce si na novodobých dražbách nachází teprve v posledních letech. Každopádně položka V lesní restauraci byla v roce 1951 nabízena za necelých 18 tisíc korun s provizí (za akvarel!). Částky, za které byly v posledních letech Maroldovy akvarely prodávány na našem trhu, často nejsou o mnoho vyšší.

K obecným rysům  a vkusu poválečné doby, jimiž se podstatně liší od té dnešní, totiž patří překvapivé docenění a vysoký kredit prací na papíře, grafiky, kreseb, spolu s tím i starého umění a drobných starožitností. To jsou vše tržní segmenty, které poslední dvě desetiletí u nás stojí poněkud stranou zájmu a důvěry kupců. V obecné rovině měly také za éry socialismu daleko vyšší společenský a sběratelský statut krajinářské práce nejrůznějšího stáří a původu. Krajinářské hvězdy jako Antonín Slavíček nebo Julius Mařák (1832 - 1899) patřily pochopitelně ke špičce. Mařákových prací, a to nejen kreseb, ale i maleb, se v katalozích objevovalo daleko více než nabízí dnešní trh. Jeho Lesní jezírko, rozměrný uhel na kartonu, vystavený rok před aukcí na výstavě v Národní galerii (ano, i tyto mechanismy stále dobře fungují i dnes!), byl vyvoláván za 14 tisíc.

Díky pilnému původnímu majiteli katalogu a dražiteli (dnes již patrně zesnulému) se nám i zde zachovala šokující konečná cena. S provizí zaplatil kupec za Mařákův uhel více než 30 tisíc tehdejších korun! Mimochodem, je fascinující procházet šest a více desetiletí starý katalog se záznamy původního majitele! Onen pán měl slabost zejména pro starožitnosti a drobné sakrální předměty, ceny u děl výtvarného umění si značil jaksi mimoděk, jen u zajímavých nebo mimořádně cenných položek. Dle ušlechtilého písma a vkusu šlo patrně o staršího vzdělaného člověka s rozhledem, který nabyl dost možná ještě na předválečných aukcích.

Jaroslav Šetelík

Jaroslav Šetelík: Hradčany / olej na plátně / 65 x 73 cm

ANTIKVA Mikulandská 7 / k.č. 19 / duben 1950 / vyvolávací cena: 14 000 Kčs

 

Jaroslav Šetelík a ikonické Hradčany

Jednou z aukčních hvězd poválečné doby je i malíř Jaroslav Šetelík (1881 - 1955) se svými Hradčanami a jinými pohledy na Prahu. I jeho díla se vyznačovala neobvykle vysokými vyvolávacími cenami. Pochopitelně! Tyto pohledné, kvalitně namalované a přitom politicky nezávadné městské veduty, prodchnuté jistým "národním duchem" se přímo nabízí jako vhodná výzdoba do všech reprezantativních i jiných kancelářských prostor. A kolik se jich jen dnes nachází v depozitářích veřejných sbírek! V katalozích poválečné ANTIKVY patří také Šetelík k nejprodávanějším a také často reprodukovaným autorům. Tento náš, poměrně malý exemplář Hradčan byl v roce 1950 nabízen i s provizí za necelých 17 tisíc korun.

V novodobé aukční historii se Šetelík rovněž objevil na velké řadě aukcí a stále má své sběratelské příznivce (naopak o investičním "publiku" zde opravdu hovořit nelze). Jeho ceny dnes dosahují řádově maximálně dvou set tisíc korun. V posledním roce se však z patnácti nabízených děl prodaly pouze čtyři. Nejdražší z nich, téměř dvoumetrové plátno Pohled na Pražský hrad, vyšlo na pouhých 150 tisíc korun, ostatní tři pak sotva na poloviční částku! Kdo tedy v 50. letech investoval do tehdejší jistoty - Šetelíka, pak v horizontu půlstoletí právě moc nevydělal.

Vůbec nejvyšší novodobé ceny Šetelík dosáhl s více než dvoumetrovým obrazem Malá Strana od Hradčan. V květnu 2007 se tato malba datovaná do roku 1918 prodala za rekordních 384 tisíc korun. To je však z hledika Šetelíkových prodejů zcela výjimečná částka. (O jiném rozměrném Šetelíkově obrazu, draženém před dvěma lety v Dorotheu, jsme psali zde.)

Obraz Jaroslava Šetelíka v kanceláři majora Zemana

Co dodat, Hradčany byly ve své době jistě ikonické, lze je ostatně objevit i v kanceláři již zmíněného majora Zemana a dost možná i v mnoha kancelářích současných krajských či městských zastupitelů.

Originální dobové úvahy o sběratelství z jednoho z prvních katalogů ANTIKVY a také podobé reklamy typu "přinášíme ovoce pilné práce prvního roku pětiletky" zde.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...