ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Těsně před měnovou reformou

Na trhu před 60-ti lety

I na přelomu 40. a 50. let, pod dohledem režimu, u nás probíhaly umělecké aukce. Nejprve pod hlavičkou podniku ANTIKVA, poté národního podniku Starožitnosti. Podívejme se na šest desetiletí staré aukční výsledky: z dražeb tehdy referoval František Dvořák. Co se prodávalo a za kolik? Z rozverných aukčních výsledků publikovaných ve Výtvarné práci 29. května 1953, tedy prakticky jediný den (!) před spuštěním nelítostně likvidační měnové reformy, ještě dnes mrazí.


Bedřich Havránek: Alpská krajina s jezerem a figurální stafáží / 1842 / olej na plátně / 42 x 52 cm / nabízeno na 79. aukci n.p. Starožitnosti, květen 1953 / za 9800 Kčs

 

Před udiveným obecenstvem se na 77. aukci prodala dvojice Kändlerových porcelánových plastik z vyvolávacího obnosu 5000 Kčs jedna za 22000 Kčs a druhá za 28000 Kčs a myslím, že jen málokdo věděl, že se zde vlastně prodávají předměty statisícové mezinárodní hodnoty. Sochař Kändler (1731-75) je tvůrce slávy míšeňského porcelánu. Je to nástupce zakladatele míšeňské porcelánové výroby Böttgera a jeho práce jsou chloubou i největších světových museí a umělecko-průmyslových sbírek. Podle formy hlásí se tyto dvě plastiky k časnému období Kändlerovy činnosti. Obě plastiky představují koněvody, Araba a černocha, provedené ještě barokně. Později se v díle Kändlerově začíná hlásit stále silněji sloh rokoka a nakonec ovládá jeho tvorbu úplně. Po stránce technické překvapují však obě dražené plastiky plným dnem, které, jak se zdá, originály Kändlerovy neměly. I kdyby šlo o dílo pozdější, provedené až po Kändlerově smrti podle jeho předlohy, neprodala se tato díla ani tak draho. Předměty koupil jeden sběratel porcelánu a proslulý odborník, který se jistě předem přesvědčil, že kupuje věci mimořádné hodnoty.


Karel Liebscher: Lesní jezero s lekníny / olej na  plátně / 75 x 130 cm / nabízeno na 79. aukci n.p. Starožitnosti, květen 1953 / za 15 000 Kčs

 

Ostatní dražené předměty nedocilovaly nijak větších obnosů. Výjimkou zde byl snad jen obraz Jaroslava Věšína "Před zimním lovem", signovaný v Sofii a označený datem 1913. Prodal se z vyvolávací ceny 12000 Kčs za 36000 Kčs. Bedřich Havránek "Horská krajina" se po prvním příklepu prodal za 18500 Kčs, Václav Brožík "Studie dvou mužských hlav" z 5500 Kčs za 15000 Kčs. Kirnigův olej "Lesní interier" z 900 Kčs za 1800 Kčs, dva časné, výtvarně velmi hodnotné, rozměrem menší obrázky Františka Kavána z prvé poloviny 90. let, jeden za 5400 (z vyvolávací ceny 2900 Kčs) a za 3800 Kčs (rovněž z 2900 Kčs). Vídeňský malíř Janeck ze druhé poloviny 18. století, měl zde pěkný, na mědi malovaný obraz "U klenotníka", jenž se prodal z 15000 za 22000 Kčs, a pražský miniaturista Karel Zimmermann (1796 - 1857) neobvyklý žánrový obraz "Lovci v zimní zahradě", datovaný rokem 1856. Ten se prodal z 1800 Kčs za 5500 Kčs. Poměrně větší zájem platil malířům moderním. Prodal se zde například Špálův akvarel za 4900 Kčs, tempera Jiřího Trnky za 4600 Kčs a akvarelovaná kresba Františka Tichého za 2600 Kčs. Naproti tomu Blažíčkův olej "Jaro na Vysočině", vyvolaný za 28000 Kčs, tempera Vojtěcha Sedláčka vyvolaná za 6800 Kčs, Panuškova krajina, nabízená za 18000 Kčs, tempera Karla Javůrka "Kníže Boleslav", namalovaná podle označení na obraze v 96 letech umělcova věku, s vyvolávací cenou 3800 Kčs, neprodaly se vůbec.

Dražena byla také česká barokní dvoustěnná sklenice se zlatou folií, museální hodnoty, která dosáhla ze 4000 Kčs obnosu 10000 Kčs a získal ji soukromý sběratel.

František Dvořák
Výtvarná práce č. 16, 29. květen 1953, s. 4

Je zvláštní číst tyto řádky prizmatem následujících událostí. Některé výraznější aukční nárůsty pak mohou nabývat poněkud jiného významu. Tato aukce byla totiž jednou z posledních, kdy bylo možné naspořené prostředky "převést" do formy, v níž neztratily svou hodnotu. Problémem však bylo, že o tajně chystané reformě němela do poslední chvíle povědomí ani velká většina vyšších státních úředníků. Informace o její přípravě pronikly na veřejnost teprve v polovině května 1953, kdy lidé začali houfně skupovat zboží. Prezident Antonín Zápotocký, ve snaze zabránit totální panice, reagoval lživým prohlášením, že "naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé".

V sobotu 30. května vše prasklo. Obchody zely prádnotou, už nebylo co prodávat. V 17 hodin byly uzavřeny, v rozhlasovém projevu vystoupil premiér s prohlášením, že měnová reforma je "velký úspěch pracujícího lidu". Ceny, mzdy a důchody se snížily v poměru 5:1. Na limitovanou výměnu starých peněz lidé dostali pouho pouhé čtyři pracovní dny. Některé úspory a životní pojistky, na které si mnozí spořili celý život, bez náhrady propadly státu.

Jak uváděly dobové katalogy podniku Starožitnosti v tiráži, kupující připlácel "15% příplatek z nejvyšší dosažené ceny na úhradu aukčních výloh a 3,4% daně z obratu.“ Aukční přirážka se tedy svou výší velmi blížila té dnešní. Další pohledy do půlstoletí staré poválečné aukční historie zde a zde.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...