Gustav Klimt: Dáma s vějířem, 1917/18,
olej na plátně, 100,2 x 100,2 cm,
odhadní cena: nezveřejněna (až 65 000 000 GBP bez poplatků)
Sotheby´s 27. 6. 2023

S cenotvorbou tohoto Klimtova posledního reprezentativního portrétu se pořadatelé nijak netajili. Přihlíželi jak k aktuální poptávce po malířově tvorbě a aukčním výsledkům předchozích měsíců, tak ke konkrétnímu dobovému kontextu Dame mit Fächer (Dámy s vějířem) z období kolem jejího vzniku. Třebaže přesnou odhadní částku dražebníci ze Sotheby´s v katalogu neuvádějí, odborná média se záhy po zveřejnění této aukční položky doptala a přišla s horní hranicí ceny až k 65 milionům liber (bez poplatků), orientačně přes 1,7 miliardy korun.

Z čistě obchodnického hlediska má obraz velký potenciál, vždyť loňský rok byl pro díla Gustava Klimta (1862-1918) doposud vůbec nejúspěšnější, s celkovým obratem přibližně 93 milionů eur (bez poplatků), necelé 2,2 miliardy korun zaokrouhleně. Lví podíl na tom měl úspěch plátna Birch Forest (Březový háj) z celkově fenomenální pozůstalostní aukce sbírky Paula Allena v listopadu 2022, kdy se prodalo za více než 104,5 milionu dolarů vč. poplatků (Christie´s New York). I nejčerstvější zápis do výsledkové databáze, obraz Insel im Attersee (Ostrov na Atterském jezeře) za 53,2 milionu dolarů před pěti týdny u Sotheby´s, naznačuje, že vyšší desítky milionů dolarů, potažmo liber, se dají od Klimtových reprezentativních maleb jistě očekávat. Více o autorově prodejním TOP 5 na konci článku.

Pohled do ateliéru Gustava Klimta na Feldmühlgasse 11 ve 13. vídeňském obvodu v roce 1918. Na stojanu vpravo obraz Dáma s vějířem.

Klimtova malířská, kreslířská a návrhářská umělecká tvorba na pomezí secese a moderny oslovuje vedle amerického publika mimo jiné i asijské sběratele, především z Japonska a Číny. Právě Dáma s vějířem, patrně z roku 1917/18, se silnou orientální estetikou by jim mohla konvenovat. Jde o jeden z jeho úplně posledních portrétů, jak dokládá dobová fotografie z Klimtova vídeňského ateliéru, krátce po jeho nečekaném úmrtí v únoru 1918. Tehdy pětapadesátiletého malíře postihla mrtvice a nedlouho poté podlehl druhé vlně španělské chřipky.

Etablovaný umělec, zajištěný muž a žádaný portrétista v tomto případě nepracoval na přímou objednávku, jak to známe u jiných slavných podobizen například Adele Blochové-Bauerové nebo Gerthy Loewové, ale šlo o volnou kompozici s ženskou postavou a záplavou florálních a zvířecích motivů v jasné barevnosti. Inspirace Dálným Východem, čínskou kresbou nebo japonskou grafikou byla Klimtovi velmi blízká, vlastnil třeba sbírku kimon nebo originálních japonských tisků. Detailně vyvedené lotosové květy, zlatý bažant, jeřáb nebo mýtický čínský fénix, tzv. fenghuang, mají vedle dekorativní funkce i symbolickou hodnotu. Klimt v nich oslavil harmonii, krásu a věčný život. Toto osobité pojetí bez nutnosti splnit přesnou zakázku konkrétního klienta se projevilo i na výtvarných prostředcích obrazu, jemné linii, volné štětcové malbě i odvážně odhalenému tělu.

Anonymní Dáma s vějířem, někdy ztotožňovaná s umělcovou oblíbenou modelkou Johannou Staudeovou, se objevila na trhu již před devětadvaceti lety, u newyorských Sotheby´s, kde dosáhla na kladívkovou cenu 10,6 milionu dolarů. Tehdejší majitelé ji neváhali zapůjčovat na výstavy, čímž si možná tak trochu testovali i „prodejní milieu“ pro případnou nabídku - nejnověji například na vídeňskou výstavu Dáma s vějířem. Gustav Klimt a východní Asie (Belvedere 2021-2022). 

Das Werk von Gustav Klimt (album, edice 300 ks), 1918,
kolotypové tisky 50 listů, 10 listů doplněno zlatou a stříbrnou barvou, 47 x 45,3 cm,
konečná cena: 32 760 GBP
Sotheby´s London 8. - 15. 9. 2021

Reprezentativní obrazy větších formátů se na veřejném trhu s uměním příliš často nedraží, dostupnější jsou spíše kresby nebo tisky, často solitérní listy z dnes již raritního alba padesáti kolotypií (světlotisková technika blízká heliogravuře) Klimtových nejslavnějších maleb Das Werk von Gustav Klimt z roku 1918. V autorovu celosvětovém TOP 5 figurují jak jeho ikonické portréty, tak krajiny, tedy sběratelský nejžádanější kategorie. Žebříček uzavírá patrně nejdražší obraz Gustava Klimta, který však databáze veřejných aukcí neuvádějí, neboť se jednalo o privátní transakci mezi nabízejícím a kupujícím.

TOP 5 nejdražších obrazů Gustava Klimta na veřejných aukcích

(částky jsou uvedeny v příslušné měně vč. poplatků):

Gustav Klimt: Březový háj, 1903,
olej na plátně, 110,1 x 109,8 cm,
konečná cena: 104 585 000 USD
Christie´s New York 9. 11. 2022

TOP 1)
Rekord drží od loňského listopadu pohled do hloubi březového háje ze sbírky zakladatele Microsoftu Paula Allena. Plátno autorem oblíbeného čtvercového formátu předčilo všechny odhady a zakončilo na částce přes 104,5 milionu dolarů. Pro Březový háj to nebylo první maximum v klimtovském curicculu, neboť již při první veřejné nabídce 8. listopadu 2006 si zapsal sumu přes 40 milionů dolarů, tehdejší autorský rekord. Tato aukce u newyorských Sotheby´s byla pro postavení Gustava Klimta na celosvětovém trhu jednoznačně přelomová, neboť se ke koupi nabízela hned čtveřice špičkových děl, právě zrestituovaných dědici rodiny Bloch-Bauerů po dlouhých právních sporech s rakouským státem (kauza tzv. The Bloch-Bauer Klimts).

Gustav Klimt: Podobizna Adele Blochové-Bauerové II, 1912
olej na plátne, 190 x 120 cm,
konečná cena: 87 936 000 USD
Christie´s New York 8. 11. 2006

TOP 2)
Podobizna Klimtovy obdivovatelky a mecenášky z dob jeho největší vídeňské slávy je oproti asi nejznámější tzv. Golden Adele (Zlaté Adele) v nadživotní velikosti, v pastelových barvách a střízlivějším provedení. Jednatřicetiletá dáma z nejvyšší rakouské společnosti Adele Blochová-Bauerová byla jedinou ženou, již malíř portrétoval dvakrát. Obraz byl také součástí klíčové restituční aukce v roce 2006, kde jej, dle agenturních zpráv, zakoupila americká moderátorka Oprah Winfreyová za necelých 88 milionů dolarů. Aktuálně má být Podobizna Adele Blochové-Baureové II ve vlastnictví nejmenovaného čínského sběratele za částku kolem 150 milionů dolarů.

Gustav Klimt: Květinová zahrada, 1907,
olej na plátně, 110 x 110 cm,
konečná cena: 47 971 250 GBP
Sotheby´s London 1. 3 2017

TOP 3)
Londýnská aukce v roce 2017 velmi zajímala i české publikum, neboť Klimtova Květinová zahrada (Bauerngarten) téměř šedesát let zdobila expozici nejdříve Moderní galerie, poté její následovnice Národní galerie. Tři roky po svém vzniku bylo plátno zakoupeno za vysokou cenu 8 tisíc korun a do roku 1968 se nacházelo v majetku československého státu. Květinová zahrada se totiž stala součástí výměnné transakce deseti „našich“ obrazů za čtveřici starých mistrů ze „západní“ galerie v Mnichově (o dobrodružném příběhu celé akce si přečtěte zde). Konečná částka necelých 48 milionů liber před šesti lety u Sotheby´s v Londýně tak znamenala pro dílo třetí příčku mezi Klimtovými dražebními maximy.

Gustav Klimt: Ostrov na Atterském jezeře, 1901/12,
olej na plátně, 100,5 x 100,5 cm,
konečná cena: 53 188 500 USD
Sotheby´s New York 16. 5. 2023

TOP 4)
Letošní jedničkou (a absolutní čtyřkou) je prozatím vodní krajina Ostrov na Atterském jezeře. V letech 1900 a 1917 trávil Klimt v oblasti kolem salcburských jezer letní měsíce, v nichž se mohl věnovat plenérům a volnému skicování. Již ve své době ceněnou scenérii s ikonickým ostrůvkem na velmi vysokém horizontu převezl do zámoří vídeňský galerista Otto Kallir, na poslední chvíli před nástupem nacistického teroru v Evropě. V květnu 2023 doputovala k japonskému majiteli za více než 53 milionů dolarů.

Gustav Klimt: Podobizna Gertrud Loewové (Gertha Felsvány), 1902,
olej na plátně, 149,5 x 45 cm,
konečná cena:  24 789 000 GBP
Sotheby's London 24. 6. 2015

TOP 5)
Od prestižního vídeňského portrétisty Gustava Klimta chtěl mít obraz téměř každý, kdo ve společnosti „něco“ znamenal. Jímavou podobiznu své dcery Gertrudy, domácky Gerthy, si u malíře objednal známý lékař a majitel vyhlášeného sanatoria dr. Anton Loew v roce 1902. Tehdy devatenáctiletou dívku zachytil mistr ve své tehdy oblíbené chromatice bílé, zlatavé a lila v téměř životní velikosti na velmi úzkém formátu, jakoby vystupovala přímo z plátna. Svou podobiznu (Bildnis Gertrud Loew) musela nechat provdaná paní von Felsőványi na útěku před nacisty ve Vídni, kde se poté dostala do držení Klimtova syna Gustava Ucicky (jeho matka byla česká hospodyně Marie Učická z Prahy) a později jeho třetí ženy Uršuly Ucicky, která v roce 2013 založila soukromou Klimtovu nadaci. Původní spor mezi klimtovskou stranou a rodinou Gerthy Felsőványi se podařilo usmířit a do aukce v roce 2015 už obraz šel jako společné vlastnictví. Uspěl za necelých 25 milionů liber.

Gustav Klimt: Podobizna Adele Blochové-Bauerové I, 1907,
olej, zlato, stříbro na plátně, 140 x 140 cm, 
Neue Galerie New York
privátní prodej v roce 2006: 135 000 000 USD

Jeden z nejobdivovanějších portrétů v dějinách výtvarného umění se v databázi aukčních výsledků Artprice nenachází, neboť byl po vleklých majetko-právních řízeních s kladným rozhodnutím pro dědice Adele Blochové-Bauerové nakonec prodán privátně. Tedy nikoli ve veřejné dražbě 8. listopadu 2006 jako čtyři další Klimtova díla z téže sbírky. Do celého restitučního zápasu s rakouským státem (konkrétně s Österreichische Galerie ve Vídni) se jako čelní aktérka zapojila neteř portrétované, paní Maria Altmannová, rozená Blochová-Bauerová (1916-2011). O jejím životním poslání získat zpět domů, v jejím případě do Ameriky, umělecká díla ze sbírky strýce Ferdinana a tety Adele Blochových-Bauerových byl dokonce natočen film s Helen Mirrenovou v hlavní roli (Woman in Gold, 2015), podle knihy Anne-Marie O´Connorové The Lady in Gold: The Extraordinary Tale of Gustav Klimt's Masterpiece, Portrait of Adele Bloch-Bauer z roku 2012 (česky Dáma ve zlatém, 2012). Portrét, přezdívaný Zlatá Adele, si zakoupil mediální magnát, bývalý majitel TV Nova a člen kosmetického impéria Ronald S. Lauder za 135 milionů dolarů. V době prodeje (2006) šlo o absolutně nejvyšší částku, vydanou za jediný obraz. Dnes je Klimtova malba z roku 1907 součástí stálé expozice Neue Galerie v New Yorku a se „svou“ o pět let mladší verzí se setkává jen výjimečně – například v roce 2016 na ojedinělé výstavě Klimt and the Women of Vienna’s Golden Age.